Článek
U letošního třineckého zlata i u těch předchozích z let 2011 a 2019 byl útočník Martin Růžička. „Každý titul je nádhera, mám zase ohromnou radost. Od začátku jsme si za tím šli a když jsme získali vedení, už bylo cítit, jak jsme blízko. Mistrovská euforie mě baví, zase šampióni a tým je nejvíc," křičel 35letý útočník v červené čepici se zlatým nápisem Mistři.
Stovky nejvěrnějších fanoušků, kteří se na výjimku a po otestování dostali do hlediště, propadli euforii v okamžiku, kdy dvě minuty před koncem při zoufalé power play hostů dostal Dravecký puk do prázdné branky hostů. „Moc jsme si všichni přáli takový konec, chtěli jsme dát trenérovi krásný dárek k narozeninám," doplnil Růžička.
„Hrabali jsme každé střídání a nechtěli šanci na titul pustit z ruky," říkal Michael Špaček, který asistoval u vítězné branky. „Liberec se po mantinelu snažil vyhodit puk, který jsem sebral a hned se s ním otočil na branku. Natáhl jsem na sebe protihráče a pak viděl ještě lépe postaveného Rodewalda, který to trefil parádně," říkal reprezentační útočník.
Začalo se slavit hned po závěrečné siréně na ledě a padla veškerá hygienická omezení. Za mohutného ryku zvedl jako první Masarykův pohár nad hlavu kapitán Petr Vrána, jemuž před play off tragicky zemřela manželka. „Bylo to všechno děsně těžké, ale drželi jsme při sobě. Klíč k titulu jsme našli vítězným prodloužením při čtvrtém zápase v Liberci, teď doma už všichni věřili, a hlavně zase odvedli na ledě skvělou práci," vykládal.
Celkem dvanáct hráčů z třinecké sestavy už mistrovskou radost zažilo. Premiéra to byla ale pro Ondřeje Kacetla, gólmanského fantoma letošního play off. „Konečně se mi poštěstilo sáhnout na pohár. Deset let po mistrovské oslavě s juniorkou ve Znojmě přišlo tohle a šest vychytaných nul je krásnou třešinkou na sladkém dortu," prohlašoval.
„Jak se skóre finálových zápasů dlouho drželo na nule, byly to v brance dost nervy. Ale já se s každou výhrou cítil silnější," říkal Kacetl, jenž šel do Třince jako nechtěný náhradník z Brna. „Potřebovali jsme dělat víc rozruchu před brankou, neujalo se ale nic. Složili nás z přesilovek, při hře pět na pět jsme rozhodně horší nebyli," mínil liberecký útočník Radan Lenc.
Bílí Tygři dohrávali vyčerpaní, ale s hlavou vztyčenou. „Nechali jsme na ledě všechno, co v nás bylo, jenže nebylo nám přáno. Nevzdali jsme nic, ale sešlo se to tak," krčil rameny se stříbrem na krku obránce Ondřej Vitásek.
„Když uvážím všechny okolnosti, jak nám odpadli klíčoví hráči a jak Třinec přes naši maximální snahu o disciplinovanost mohl rozhodovat z přesilovek, tak jsem moc hrdý i na to stříbro," prohlásil liberecký trenér Patrik Augusta.
Zobrazit příspěvek na Instagramu