Článek
Přepadá vás nostalgie, když si vybavíte litvínovskou mistrovskou euforii? Vaše útočná trojice s Martinem Ručinským a Robinem Hanzlem si tenkrát doslova podmanila extraligu.
Už jsem párkrát řekl, že mě mrzí, že si s nimi nezahraji. Pro mě to byli nejlepší spoluhráči, takové už asi mít nebudu. Ale to je hokejový život. Mám jiné parťáky na ledě a budeme se snažit vytvořit týmovou chemii jako to bylo s Robinem a Martinem. I když úplně stejné to asi nebude, ale třeba přijde jiná symbióza.
Letos na jaře jste s Třincem získal stříbrnou medaili v extralize. To je pro vás v součtu s dřívějším triumfem Litvínova docela dobrá bilance během několika let. Jak to berete?
Dvě medaile jsou cenné, ale mohly být obě zlaté. Pořád je ale kam sahat. Každý den přináší nové cíle. Věřím starším klukům, kteří ukončili kariéru, že chtěli do poslední chvíle vyhrávat. I já jsem na tom stejně i v trénincích. Pro mě je to adrenalin, který nikdy neomrzí.
Jak jste vůbec hodnotil svoje angažmá v Třinci?
Za minulou sezónu jsem rád. Myslím, že třinecký tým nebyl tak nabitý hráčskými hvězdami jako tomu bývalo dříve. Přesto se nám povedlo dostat se do semifinále Ligy mistrů a hráli jsme extraligové finále s Kometou Brno. Na ni jsme sice nestačili, ale i tak to bylo perfektní.
Litvínov zřejmě nebude tak na očích a pod drobnohledem jako zvučné kluby extraligy.
S tím souhlasím. Nejvyšší tlak bude na top týmy, co se týče mediální pozornosti. Na Spartu, když vzali zahraničního kouče. Navíc nebyli dlouho ve finále. Ale v Litvínově se spíš soustředíme na sebe.
Jak na vás působí současné litvínovské mužstvo?
Čeká nás dvaapadesát zápasů v základní části a hra nemůže stát na jedné útočné formaci. Myslím, že máme kvalitní i třetí a čtvrtou lajnu. V ní jsou kluci, kteří jsou na tom výborně po silové stránce. Měli bychom vycházet z jednoduchosti. A hodláme co nejméně hrát ve vlastní obranné třetině. To ale nechce nikdo (úsměv).
¨
