Článek
34. kolo: Pardubice - Kometa Brno
Jaký to pro vás byl, na ledě jednoho z hlavních favoritů na titul, zápas?
Strašně náročný po mentální i fyzické stránce. Hlavně v prodloužení. Jsem rád, že jsme ho zvládli. Pro mě to bylo největší utkání v dosavadní kariéře.
Užíváte si současné období?
Hrozně moc. Nečekal jsem, že budu tak brzy chytat v extralize. Jsem trenérům vděčný za důvěru. Pochopitelně že mě to těší, ale žádnou vědu z toho nedělám. Není to zase nic tak velkého. Kéž by to ale takhle pokračovalo a Kometa naplnila v této sezoně tradičně vysoké ambice.
Pardubice - Brno 3:4 pp (64. Pospíšil)Video: Tipsport Extraliga / BPA
Překvapilo vás, že máte procentuální úspěšnost zákroků 92,1, což je jen nepatrně méně než mezi juniory?
Těší mě to. Občas na tyhle statistiky kouknu, avšak nijak zvlášť podrobně je nesleduju.
Musel jste za první výhru v elitní soutěži přispět do týmové pokladny?
Nevyhnul jsem se tomu. Kluci mě šetřili, ale i tak mě ta částka trochu zabolela. (úsměv).
Mnozí vaši spoluhráči v Kometě vás věkově výrazně převyšují. Jak jste do kabiny zapadl?
S áčkem jsem se začal připravovat před touto sezonou. Zpočátku jsem do šatny vstupoval trochu s respektem, ale všechno je v pohodě. Podporujeme se navzájem.
Ocenili starší parťáci váš výkon v Pardubicích?
Dostal jsem od nich velkou pochvalu. A k tomu jako dar ještě pracovní helmu.
Je přechod z juniorského do dospělého hokeje hodně náročný?
Je to podstatný rozdíl. Kupříkladu v rychlosti a razanci střel. Těžší je to i na čtení hry. Postupně si ale zvykám čím dál víc.
Značná odlišnost je taky v atmosféře utkání, že?
Pochopitelně. V Brně panuje při extraligových zápasech parádní kulisa. Přiznám se ale, že se během utkání natolik soustředím na hru, že atmosféru zase tolik nevnímám.
Jaké to je působit po boku Dominika Furcha, který už toho v brankářské kariéře mnoho dokázal?
Skvělé. Sbírám vedle něj cenné zkušenosti. Snažím se od něj přiučit co nejvíc. Bavíme se spolu o zápasech. I před Pardubicemi jsem od něj dostal nějaké rady. Jsem moc rád, že jsme v jednom mužstvu. Máme včetně Štěpána Lukeše mezi sebou výborné vztahy. Vzájemně se podporujeme.
V Kometě jste tedy spokojený?
Jednoznačně. Pracuju hodně s trenérem brankářů Janem Švaříčkem. Takhle se mně ještě nikdo nevěnoval.
A jste připravený na to, že s blížícím se návratem uzdravujícího se Dominika Furcha do branky se všechno zřejmě vrátí do původních kolejí?
Jasně. Počítám s tím, že pak budu zase nastupovat především za juniorský tým. Udělám maximum, abychom s ním skončili v extralize co nejvýš.
Je do budoucna vaším cílem zachytat si v zámoří?
Netajím, že bych jednou moc rád působil v NHL. Je to můj dětský sen. Snažím se tvrdě dřít, abych si ho naplnil.
Sledujete pravidelně NHL v televizi?
Po nocích na zápasy nekoukám. Druhý den si ale pokaždé pouštím sestřihy. Sleduju hlavně české gólmany. Především Karla Vejmelku a Lukáše Dostála, kteří rovněž prošli Kometou.
Znáte se s nimi?
S Karlem Vejmelkou jsme společně trénovali v covidovém období. Je neuvěřitelné, jak do NHL vletěl a hned začal chytat. Moc mu to přeju.
Máte nebo měl jste v minulosti brankářský vzor?
Ano. Byl jím Carey Price. Kvůli němu jsem dřív fandil Montrealu.
Loni jste startoval na mistrovství světa do 18 let, kde byl vaším parťákem v českém týmu Michael Hrabal, který teď získal s dvacítkou bronz na šampionátu ve Švédsku…
Některé zápasy jsem viděl a musím kluky pochválit. Zejména v utkání o třetí místo proti Finsku prokázali charakter. Hrába podával solidní výkony, nemá se za co stydět.
Láká vás vybojovat si nominaci na příští mistrovství světa do dvaceti let?
Pro mě je to obrovská motivace. Udělám pro to maximum.
Při hokeji studujete dálkově sportovní management na střední škole v Litoměřicích. Jak se vám to daří skloubit?
Jsem ve třetím ročníku a prozatím všechno funguje, jak má. Úkoly zadané učiteli vypracovávám doma a posílám jim je. Hokej je pro mě prioritou, avšak uvědomuju si, že mít maturitu je taky hodně důležité.
Osobně tedy nemusíte školu příliš často navštěvovat?
Dojíždím tam jen jednou za půl roku na přezkoušení ze všech předmětů.
