Hlavní obsah

Kapitán opustil marodku. Když se vyhrává, kouká se na to hezky i z tribuny, usmíval se Krenželok

Ve čtvrtém utkání sezony na ledě Třince mu spoluhráč Rostislav Marosz vystřeleným pukem pochroumal ruku, od té doby vítkovický kapitán Lukáš Krenželok sledoval hokej jen z tribuny. Vynechal sedmnáct zápasů, ve kterých Vítkovice posbíraly třiatřicet bodů a vyšvihly se na druhou příčku tabulky.

Foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Zleva Rhett Holland z Brna a Lukáš Krenželok z Vítkovic.

Článek

„Když se vyhrává, tak se na to hezky kouká i z tribuny. Málokdy jsem to takhle zažil. Jsem za to rád, je to supr," vykládal 39letý veterán. Vítkovický kapitán ve 25. kole otevřel prvním sezonním gólem účet zápasu proti Kometě Brno, který Vítkovice doma vyhrály 4:1 a natáhly sérii domácích utkání, v nichž bodovaly na dvanáct.

Vstřelil jste první gól v sezoně, vaše klička Marku Čiliakovi byla bleskurychlá. Ruce jsou po zranění v pořádku?

Ono tam moc jiných variant než udělat kličku ani nebylo, protože jsem byl hodně blízko. Kluci mi to parádně nachystali. Berny (Jan Bernovský) mi to dal tak, že jsem byl před brankou sám. Musím klukům poděkovat, gól vždycky psychicky pomůže.

Nakopl gól ve třetí minutě celý tým?

Chtěli jsme na ně vletět od začátku, povedlo se nám hnedka čtvrté střídání a dali jsme gól. Pak jsme tam ale udělali pár chyb při návratu do obrany, za což nás potrestali. Ale máme velkou sílu, tak jsme to otočili a dotáhli do vítězného konce.

Fandové Brna ve třetí části odpálili v kotli dýmovnici. Vy osobně chodíte na Baník, takže jste zvyklý, ale jak se vám v tom hrálo?

Bylo to nepříjemné, trošku to štípalo v nose. Naštěstí to bylo chviličku do konce, tak jsme to vydrželi. Ale nic příjemného? Tohle se nedělá.

Doma táhnete dlouhou bodovou sérii, v čem jsou Vítkovice na svém ledě nejsilnější?

V tom, že na to jdeme poctivě a nevynecháme žádný puk, nenecháme tam nic ležet a snažíme se makat od začátku do konce. A vyplácí se to.

Foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Hráči Vítkovic se radují z druhého gólu. Zleva autor branky Petr Fridrich z Vítkovic, Dominik Lakatoš z Vítkovic a Jan Mlčák z Brna.

Po zranění jste se vrátil do čtvrté lajny. Jak se tam cítíte?

Dva měsíce jsem nehrál hokej, naposledy v létě. Jsem ve čtvrté, ale beru cokoliv, jen ať se vyhrává. Můžu si tam zahrát s Rosťou (Maroszem) a jsem rád za to, že jsem zpátky.

Spoluhráčům na ledě se dařilo, neměl jste obavy, že se pro vás v sestavě nenajde prostor?

Ono to tak vlastně dopadlo, ne? (smích). Každý musí pracovat tam, kde je. Jde se za týmovým úspěchem. Máme to nastavené tak, že se jde zápas od zápasu. Teď se zapomene, že jsme vyhráli a budeme se chystat na další zápas. Zítra jedeme do Liberce a budeme tam chtít podat stejný výkon. V hokeji je možné všechno, dá se i pořád vyhrávat, když je to tak nastavené.

Foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Brankář Brna Marek Čiliak, kterému při krytí jedné ze střel spadla maska.

Fyzicky jste na tom byl po dlouhé přestávce bez zápasu dobře?

Nebylo příjemné jen trénovat a nehrát. Ty zápasy mi ještě pořád chybí. Ale už se to začíná hodně zlepšovat. Jakože to nebylo nejhorší. Ale není to legrace dostat do toho.

Výhrou jste se dotáhli na první Pardubice. Kouká se na tabulku hezky?

Jasně, že je lepší být nahoře než dole. Asi tak. (smích)