Článek
„Je to neskutečný pocit, vždyť naše město na tohle čekalo 56 let. Před námi tu byly obrovské hokejové ikony, které to nedokázaly. Myslím, že až se za dvacet let sejdeme někde u piva a budeme koukat na fotky, ještě víc nám dojde, co se nám povedlo," řekl Petružálek bezprostředně po vyhraném sedmém finálovém duelu na ledě Třince.
„Je nás tady hodně mladých kluků, jsme taková banda nadšenců. Je to vidět i tady v kabině, my ani pořádně nevíme, jak titul slavit. Ale fakt se nám povedlo něco nemožného, příjezd do Litvínova bude sladký," věděl Petružálek a zisk poháru jej těšil i kvůli Martinu Ručinskému s Jiřím Šlégrem, litvínovským patriotům, kteří po titulu mocně toužili.
„Samozřejmě mám za ně velkou radost. Martin toho odvedl na ledě hodně moc, Jirka už sice v play off kvůli zdraví hrát nemohl, ale na trénincích i v kabině nám předal spoustu zkušeností. Mladší kluky dokázal usměrnit, a když naopak byli rozklepaní, dodal jim sebevědomí. Oběma patří velké díky," vzkazoval Petružálek, podle něhož nabídlo finálové úžasnou podívanou.
Finále mělo úplně všechno, divákům se muselo líbit
„Bylo vynikající, hokejovému divákovi, ať už laikovi nebo odborníkovi, se muselo líbit. Přineslo to úplně všechno. Byly tam střety, dohady, napínavé momenty. Myslím ale, že nakonec vyhrát ten tým, který si to více zasloužil," je přesvědčený.
Petružálek si mistrovské oslavy užívá podruhé v kariéře, před dvěma lety vyhrál v Kontinentální lize Gagarinův pohár s moskevským Dynamem. „Zase si to užiju, tentokrát se ale budu snažit tolik nepít, abych vnímal všechny lidi kolem a všechny okamžiky. Protože tohle už se nemusí v životě opakovat."