Článek
„Jsem za to strašně rád, hodně mě to potěšilo. Zatím jsem ale rekord jen vyrovnal, tak uvidíme, co přinesou další zápasy," říká kladenský odchovanec, který má o své bilanci ve Spartě přehled a dobře proto věděl, kolik tref mu k překonání Zelenkova rekordu chybí. „Sleduju to, navíc mi to každou chvíli a už docela dlouho novináři připomínají," smál se Ton v pozápasovém rozhovoru.
Když v čase 36:24 Zelenkův počin gólem na 4:1 vyrovnal, fanoušci ve sparťanském kotli vytáhli papíry s číslem 87, které Ton nosí na svých zádech. „Když budu upřímný, hodně mě v tu chvíli zamrazilo v zádech. Vážím si toho, že jsem to mohl zažít, i proto člověk hokej hraje. Jsem moc rád právě i kvůli fanouškům, protože když jsme tu před týdnem měli s nimi akci, každý druhý mi připomínal, ať dám dva góly hned, abychom je mohli oslavit doma."
Puk na památku
Druhý gól, kterým by se na čele sparťanské tabulky střelců osamostatnil, sice nepřidal, jeho spoluhráč Jaroslav Hlinka mu však puk na památku stejně schoval. „Jenže on si myslel, že jsem rekord překonal už tím gólem na 4:1," chechtal se Ton, který Zelenku často potkává na holešovickém zimáku. „O rekordu diskutujeme, je to takové sportovní hecování, ale Jirka mi hodně přeje," přiznává devětatřicetiletý forvard, kterého hladká výhra 5:1 nad Hradcem na úvod sezóny potěšila.
„Byla tam mírná nervozita, hodně nám ale pomohl gól na 2:1 a pak i ten na 3:1. Poté už jsme hru kontrolovali a hráli tak, jak bychom chtěli. Pořád útočně, s napadáním," kvitoval Ton a uvědomoval si, jak velká očekávání jsou letos do Sparty vkládána, zvlášť když mužstvo během léta výrazně posílilo.
„Větší tlak už tady být nemůže," pokyvuje útočník, ale k ambicím na zisk titulu se vyjadřovat nechce. „To se bavíme o něčem, co je strašně daleko. Už jsem tady nějaký pátek a něco tu pamatuju. Na titul jsme pomýšleli pokaždé, to není nic nového, ale víme, jak ty první čtvrtiny základní části kolikrát dopadly."
