Jarůšek jako Jaroušek. Jágr zabavil spoluhráči hokejky. Kdybych protestoval, asi mě vyhodí

Jarůšek se k Jágrovi do útočné formace vedené centrem Jaromírem Pytlíkem přesunul poté, co trochu nečekaně vypadl ze sestavy jiný zkušený útočník Jakub Klepiš.

„Kdyby mi to někdo řekl před 15 lety, kdy to byl můj nejoblíbenější hráč, tak bych tomu nevěřil. Byl jsem za to rád, je to pro mě splněný sen,“ prohlásil Jarůšek. „Posunul jsem se z centra na křídlo, což je mi i bližší. Myslím si, že jsme odehráli dobrý zápas, měli jsme slušná střídání. Navíc Jarda hraje s mými hokejkami, takže ta chemie tam rozhodně je.“

A jak následně prozradil, nebylo to o tom, že by velikánovi hokejové historie hole jen výjimečně zapůjčil. „Já jsem mu je nepůjčil. Došlo k tomu tak, že jednoho dne Jarda přišel a řekl, že si vzal moje hokejky. Já jsem nic nenamítal. Dá se říct, že pro mě je to čest. A kdybych protestoval, asi by mě vyhodil a vzal by si ty hokejky všechny. Takže jsem mu to schválil, ještě jsem mu pomalu poděkoval, že s nimi hraje,“ popisoval s úsměvem Jarůšek.

Kolik mu jich zůstalo pro jeho potřeby, neprozradil. „Na začátku sezony se jich objednalo dost, byl jsem dokonce i trochu smutný, protože jsem chtěl hokejky změnit. Ale řekli mi, že jich mám dost a není potřeba objednávat další. Teď možná přijde čas, abych objednal jiné. Jestli si Jarda vezme tyhle všechny… Je s nimi strašně spokojený. Asi mu je přenechám,“ řekl Jarůšek.

Čím Jágrovi právě jeho hole tak vyhovují? „Hlavně je tam speciální to jméno na nich – Jarůšek. V tom to je. On si to Džegr vzal po svém, že je to prý Jaroušek, takže je to jeho,“ smál se Jarůšek. „Ale jinak nejsou ničím speciální. Mám je asi dobře sestavené, tak se mu to líbilo. A abych si já bral zase nějaké jeho? To bych si nedovolil. To by asi neprošlo.“

Ocenil, jak dobře si vede majitel klubu na ledě v takřka 52 letech. Proti Kometě si připsal dvě asistence. „Jarda je pořád platný, umí si podržet puk v útočném pásmu, rozdává to. Neustále to má v sobě. Klobouk dolů v jeho letech. Ne nadarmo býval nejlepším hráčem na světě. To se nezapomíná. To je jako jízda na kole,“ podotkl Jarůšek. „Jednou, až budu vykládat dětem, že jsem s ním hrál, tak to bude hezký. Zvlášť, když to býval můj nejoblíbenější hráč. Měl jsem jeho plakáty. Je to krásný.“

Vstřelený gól je pro něho úlevou. „Bohužel jsem to měl v hlavě, nedařilo se mi. Propadl jsem se sestavou, hrál jsem málo. Jsem strašně rád, že to tam padlo, doufám, že jsem to prolomil. Neztrácel jsem hlavu, protože na tréninku mi to paradoxně šlo, makal jsem na 120 procent, hrál dobře a dával góly. Všichni mě uklidňovali, že to přijde. Pak ale přišel zápas, a bohužel nic. Teď jsem to naštěstí trefil, Jarda (Jágr) mi to hezky nahrál. Jsem za to rád. Jak se říká – jak na Nový rok, tak po celý rok. Snad to bude fungovat. A začne mi to tam už padat,“ přál si Jarůšek.

Prosadil se přitom krásnou střelou bez přípravy jako obávaný kanonýr ve skvostné formě. „Vždycky to tak bylo, že jsem dával góly, ale letos vůbec nevím, bylo to zakleté. Ze začátku sezony jsem šance měl, nepadalo to. Potom jsem ani ty šance už neměl. Dneska jsem to dostal a trefil jsem to. Škoda jen toho prodloužení,“ litoval porážky v nastavení, které mohl sám ukončit. „Škoda. Kdybych dal ještě vítězný gól, bylo by krásné, ale bohužel. Potřebujeme v naší situaci dva tři body. Jeden je málo,“ řekl Jarůšek.

Rytíři inkasovali už po 24 sekundách, navíc se jim zranil gólman Adam Brízgala. „Tam se všechno sešlo, sesypalo se to. Ale měli jsme před sebou celý zápas,“ uvedl Jarůšek.

V úvodu druhé části pak Kladnu stačilo 160 sekund k obratu na 3:1. Jenže o náskok Rytíři zase rychle přišli. „Nevím, co se děje. Dostaneme jeden gól, pak to tam napadá. Nevím, kde je chyba. Vždycky vytvoříme něco, co nechápu, musíme se toho vyvarovat. Na jednu stranu to umíme dotáhnout z 0:3, ale taky umíme pokazit vyhraný zápas. V té druhé třetině jsme selhali. Je třeba se zamyslet.“