Článek
V Olomouci byl Káňa lídrem, dvakrát za poslední tři sezony vyhrál klubové bodování. Jen v sezoně 2021/2022 ho předčil David Krejčí. „V tomhle ohledu to možná ve Vítkovicích budu mít složitější. Ale doufám, že i když nebudu mít tak výsadní pozici, jakou jsem měl v Olomouci, tak dokážu týmu pomoct," přemítá Káňa.
„Skvělých hráčů je tady dost a musím si svou pozici vybojovat," říká. „Před každou sezonou říkám, že hlavně chci vydržet zdravý, protože to je to je u mě zásadní. Když se budu cítit v pohodě tak jsem schopný nějaké body udělat," říká autor 221 bodů (93+128) ve 479 zápasech v extralize.
V Olomouci si Káňa mohl dovolit v létě trénovat individuálně. Po přestupu do Vítkovic ale přípravu absolvuje společně s týmem. „Je v tom rozdíl, ale dost cviků se shodovalo, nebo byly podobné. Proběhlo to v pohodě a cítím se v pohodě. Jsem spokojený a těším se teď na led," vypráví Káňa, jenž si nyní zvyká na modernější domovský stánek.
„Zázemí tady jiné než v Olomouci. Co se ale týče stadionu, nikdy se mi tu nehrálo moc dobře. Ale stejné to bylo i předtím, když jsem hrál v Brně. Taky se mi nehrálo dobře v Olomouci. Jdu vždycky jdu tam, kde se mi hraje nejhůř, abych to změnil a měl to tam rád. Takže doufám, že to bude stejné," usmívá se Káňa.
Nejen suchá příprava a prostředí jsou pro něj jiné. Káňa se musí srovnat také s kosmopolitní kabinou v níž kromě Čechů a Slováků sedí také Američané, Lotyš a Francouz. „To je rozdíl velký. Je tady dost kluků, co mluví anglicky. A tu já moc dobrou nemám, takže si musím zvyknout. Ale třeba mi to pomůže, že se ji trošku naučím," usmívá se už druhý nositel jména Jan Káňa, který bude působit ve Vítkovicích.
Ještě ve sezoně 2015/2016 oblékal dres s rytířem Vítkem na prsou nyní 33letý vítkovický odchovanec Jan Káňa. „Často jsem se setkával s tím, že si lidé mysleli, že jsem on. Nejvíc problémů bylo s kartičkami, které mi dávali podepisovat," směje se rodák ze Zlína Jan Káňa.
„Když jsem kartičky vracel, že nejsou moje, tak se někteří fanoušci divili, proč to nechci podepsat. Asi si mysleli si, že jsem namyšlený," vzpomíná.
Přes totožná jména a nijak velkou věkovou ani geografickou vzdálenost narození si exolomoucký Jan Káňa není vědom rodinné přízně. „Co vím, tak ne. Ale třeba to dřív mohlo někomu ulítnout. Nebo někdo mohl někde zadivočit. Ale fakt si toho nejsem vědomý ani já, ani rodiče. Nikdo mi neříkal, že by to mělo být nějak propojené," říká mladší Jan Káňa.
