Jak se tohle může vůbec stát? Měl jsem úplně zatměno, prozradil Kváča, jemuž pomohla i zpráva od táty

Co se vám po třetím inkasovaném gólu honilo hlavou?

Jak se tohle může vůbec stát? Pátý, rozhodující zápas a vám se stane, že třikrát zlomíte hokejku, puk vám skočí přes hůl a prohráváte 0:3... Byly to smolný chvilky. Když jsme si vzali timeout, asi nikdy bych v tu chvíli neřekl, že budeme hrát prodloužení a vyhrajeme 4:3. Klobouk dolů před celým týmem. Otáčet takhle zápasy umí silný tým. Jsem obrovsky vděčný, že se nám to povedlo, Plzeň byla dobře nachystaná, vletěla na nás.

Kdekdo by se možná v tu chvíli nejraději někam zahrabal a nebyl vidět. Jaký typ jste vy?

Je pravda, že když na vás doma kouká šest tisíc lidí a góly jsou blbý, nejraději byste někam utekl. Ale to bych si tam další zápas nemohl opět stoupnout. Hodně mi pomohl Kuba Neužil a Martin Láska (trenér gólmanů). Říkali mi: Dostal jsi tři góly, teď už se můžeš na vše vys...t a můžeš prostě jen chytat. Nad ničím jsem už nepřemýšlel a bral jsem to jako trénink. Je skvělé, když pak předvedete jeden zákrok, který může otočit celou hru, což se mi snad povedlo. Moc děkuju klukům, že mě podpořili i klukům vepředu, že zapnuli a srovnali.

Trenér Patrik Augusta zase přiznal, že vůbec neuvažoval o střídání gólmanů jako impulsu pro tým.

Moc si toho vážím. Když tohle gólman cítí, tak se pak může vykašlat úplně na všechno. I kdyby to bylo 10:10 a trenéři vám věří, že můžete pořád zápas zvrátit, z gólmana to hodně spadne. Musím říct, že to mám rád. Zažil jsem to už několikrát a jsem vděčný, že je to takhle nastavený.

Kdy jste začal věřit, že zápas otočíte?

Abych řekl pravdu, nad ničím jsem pak moc nepřemýšlel. Jakmile se to stalo, řekl jsem si, že jediný, co mě zajímá je prostor od červený ke mně a nic jiného řešit nebudu. Nemyslel jsem na nic. Měl jsem úplně zatměno a jen jsem si říkal, že musím dělat to, co dělám v tréninku. Táta mi vždy před zápasem píše větu, kterou slyšíte často: Hlavně se z toho neposer. Takhle jsem si to řekl, na nic jsem nemyslel a jen jsem chytal.

Jestliže jste měl celý zápas zatměno, jaké to bylo v 62. minutě při Najmanově vítězném gólu?

Pocítil jsem obrovskou úlevu. Kdyby vám někdo řekl v deváté minutě, že to bude 3:3 a ještě to otočíte, řekl bych mu, že je úplný blázen. Pak vás ta euforie úplně zaplaví. Byl to nepopsatelný pocit. Ale smát, radovat nebo brečet můžeme do půlnoci, ale pak se musíme chystat na novou sérii, která nás za chvíli čeká.

Hrajete s Hradcem Králové. Jak zápasy s ním vnímáte?

Abych řekl pravdu, připadá mi, že s Hradcem hrajeme pořád. Ještě Spartu k tomu a máme to kompletní. (směje se) Každou sezonu začínáme s Hradcem nebo ho máme v play off. Ale už jsem to říkal na začátku této série. Pokud chceme dojít co nejdál, musíme porazit každého. Musíme do toho jít s pokorou, být vděční za to, co se nám stalo, vzít si z toho co nejvíc a bojovat.