Článek
Na tréninku jste si tradičně přidal, dáváte i góly, takže...
... já řeším vždycky jenom sám sebe. Když se budu cítit dobře, tak je mi jedno proti komu zítra nastoupím. Když se budu cítit špatně, je zase jedno, kdo na druhé straně bude. A góly? Tak to je normální. Záleží, jak se na zítřek vyspím. Jinak trénuji a dělám všechno stejně jako posledních 30 let.
Kdo půjde do baráže? |
Je to nejzásadnější nezodpovězená otázka posledních dvou kol základní části extraligy. Poslední Kladno ztrácí na předposlední České Budějovice jediný bod. Vzájemné zápasy teď hrají pro Motor, který vyhrál 6:1 a 6:2, Rytíři mají jedno vítězství 2:1. Pokud Budějovice vyhrají za tři body, do baráže jistojistě spadne Kladno. Jinak rozhodne až 52. kolo. V něm doma Kladno hostí Karlovy Vary, Budějovice jedou do Plzně. |
Jaké to ale utkání asi bude?
Ten zápas vás k něčemu dovede. Někdy se můžete na začátku cítit špatně a pak se to lepší podle toho, jak se vyvíjí skóre a jak se vám osobně daří. Závisí to na spoustě maličkostí a detailů. Důležité je, abyste měl pocit, že jste pro úspěch udělal všechno. Ale během zápasu jsou miliony věcí, které to ovlivní. Zranění, forma druhého mužstva... Proto by se člověk měl starat o sebe, ne o jiné věci. Pro mě je to ale o něco horší z pohledu majitele než hráče. Jako majitel jsem zodpovědný za všechny zaměstnance, počínaje hráči a konče ledaři.
Tomáš Plekanec mi říkal, že vy už tuto pozici znáte. Baráž hrajete nebo vám hrozí každý rok, zatímco pro České Budějovice je to po loňském bronzu rána. Vnímáte tu zkušenost jako výhodu?
Vím, co chtěl říct, ale každý to má jinak. V zápase rozhodují maličkosti. Někdy vyhraje daleko horší tým. Je smutné, když si vezmete těch předchozích 50 kol a víte, kolik jsme zbytečně poztráceli bodů. Ale to si říkáme každý rok a může si to říct každý tým.
V posledních zápasech proti Spartě a Vítkovicím jste sice neuhráli ani bod, ale výkonnostně tam byl progres. Dává to týmu sebevědomí?
Já si nemyslím, že jsme hráli špatně, ale nevýhoda byla, že jsme nastoupili na týmy, kterým šlo o hodně, navíc jsou kvalitní. Klíčový byl domácí zápas s Olomoucí, kde jsme osm minut před koncem vedli a nechali jsme si ho v prodloužení utéct. Kdybychom to bývale zvládli, tak i další dva zápasy by možná vypadaly jinak. To jsou ty maličkosti, ale je to stejné jako život.
Nechci vám přisuzovat baráž, nicméně panuje všeobecný názor, že pro extraligový tým by měla být hračka zvládnout sérii proti vítězi z 1. ligy. Co vy na to?
Věřím tomu, že kdyby extraligový tým nastoupil hned po sezoně, tak by měl určitou výhodu. Ale musí čekat víc než 40 dní, než se to rozhodne v 1. lize. Jenže jinak to nejde udělat. Oni mají nevýhodu, že budou unavení, pobití a mohou mít daleko víc zraněných. Extraligový tým má zase nevýhodu, že 41 dní jen trénuje. To z herní praxe vypadnete. Loni jsme to řešili, že jsme hráli s týmem, který čekal na baráž v Chance lize, ale ta tam letos není.
I pro vás osobně by ta dlouhá pauza byla specifická, ne?
Nemám problém, abych se udržoval v tréninku. Pokud se nezraním, tak bych měl být v pohodě. Poslední roky jsem se ale během sezony zranil dlouhodobě a v mých letech pak není jednoduché se vracet. Pak tam je blok. Víte, že se můžete zranit znovu. To mladí hráči nemají. Jejich tělo se lépe hojí, jdou i do většího risku.
Jako majitel byste ale po neděli chtěl mít klid. Dalo by to prostor na sestavení týmu?
My ale máme všechny hráče podepsané. Nemluvím o Plekym (Plekancovi) a Klépovi (Klepišovi). Problém bude, kdybychom to neudělali. To bychom hráli 1. ligu s hodně velkým rozpočtem. Uvidíme, jak to teď dopadne. Když sezona skončí brzy, tak kvůli vysokým cenám energií tu zase nebude led pro naši mládež. Ideální je prostě, když dojdete až do finále.
Mluvil jste teď s Adamem Kubíkem? Už se ví, že po sezoně odchází do Českých Budějovic, teď proti nim bude hrát klíčový zápas.
Já byl 25 let v NHL, tam to mají vyřešené správným způsobem. V Evropě je to jinak. Hlavně to škodí majitelům klubů, kteří nedostanou z těch hráčů absolutní maximum. Ať chcete, nebo ne, tak důvěra v hráče – a může opakovat, že je stoprocentní profesionál – se ztrácí. A už na ty, kteří mají podepsáno jinde, koukáte jiným způsobem. Není to jen o hráčích, ale třeba i o trenérech. A mně to hlava nebere. Loni to zažil Hradec s Boleslaví. Kdy měl hradecký kouč (Čihák) i gólman (Novotný) podepsáno v Boleslavi a play off to byli soupeři.
Jste si jistý, že se to vyjednávání v průběhu sezony v NHL neděje?
Ne. Tam je strašně moc času. Půlka klubů končí v dubnu, a i když jdete do finále, tak máte tři neděle, než se otevírá trh s volnými hráči. A sezona k tomu začíná až v září, protože nemají letní přípravu jako tady.
Ještě k zápasu v Českých Budějovicích. Vybaví si člověk ten čtyři roky starý barážový zápas, kdy jste na Velký pátek nasázel čtyři góly?
To jsem byl ještě mladej, i když tehdejší spoluhráče z lajny tu pořád mám (Plekanec, Zikmund). Už jsem starej. Kdyby to bylo před čtyřmi lety, tak bych vám odpověděl: Kluci, neblbněte, udělejte rozhovor s někým jiným. Ale teď jsem tu pro vás.
Tak Budějovice taky nejsou tým, který stojí na mladících.
Svět se vyvíjí. Já vím, že všichni poukazují na starší hráče, kteří tady zůstávají, ale pořád jsou kvalitní a rozhodují zápasy. Podívejte se na NHL, tam jsou stále hráči jako Crosby, Malkin, Ovečkin. Jasně, McDavid je úplně odskočený, ale Ovečkin si v 37 letech pořád těch 40 gólů dá. A to je NHL. Pokud chcete být dobrý, tak je to jen o tom si najít svou cestu. Pak věk nehraje takovou roli. Spíš jde o to, že priority starších lidí jsou jiné. Mají rodinu, malé děti, ale když jim pak odrostou, tak se třeba chodí na hokej odreagovat, což zase může být výhoda. Když dokážete trénovat, pak věk není problém.