Článek
Proč?
Tři měsíce jsem nic nedělal, netrénoval. Nevím, jestli bych v současné chvíli byl schopen vrátit se do tempa a byl schopný hrát extraligu. S kariérou neskončím, to asi ne. V sezoně tu pár výzev bude.
Jaké?
Třeba zahrát si Winter Classic pod širým nebem nebo na zrekonstruovaném kladenském zimáku. A možná se taky pokusit dát gól po padesátce, na který stále čekám. Jen v tuto chvíli cítím, že má osoba je nyní důležitější v manažerských věcech než v těch hokejových.
Prostě dělat majitele Rytířů vám zabírá spoustu času…
Musím být někde jinde než na ledě. Kdybych trávil čas trénováním, zanedbával bych věci, které jsou pro klub, a nebylo by to dobré. Je hrozně těžké to popsat nebo udělat nějaké rozhodnutí. Abych byl teď schopný jít hrát, na to nemám, to nedokážu. Nemám čas se stoprocentně připravit, abych byl schopný předvádět výkony na ledě. Nebudu schopný sezonu začít.
Připouštíte si, že manažerská funkce vyhání hráče Jaromíra z ledu?
Člověk dopředu neví, co to vyžaduje, když se o něco stará, něco řídí. Věřím, že kdybych měl jenom hokej; soustředil se na něj a dávalo by mi význam být pořád dobrý; tak se dokážu připravit. Talent jsem díkybohu dostal, svaly pořád mám. Jde o to, znovu to nastartovat a získat nějakou motivaci.
To jste opravdu smířený s tím, že si 16. září v prvním extraligovém kole proti Pardubicím necháte ujít první buly v nové kladenské hale?
Nejsem blázen, abych si myslel, že v padesáti letech bez tréninku půjdu a budu schopný konkurovat mladým trénovaným hráčům. Věřím, že pokud budu mít čas pořádně trénovat, budu schopný pořád hrát důstojnou roli. Ale já ten čas teď nemám. Nebo i když ho mám, musím ho použít na něco důležitějšího než můj hokej.
Končit ale ještě nehodláte…
Nechci končit. Jsou tam výzvy a milníky, které bych si rád splnil. Věřím, že letos bude Winter Classic, to by bylo takové důstojné rozloučení možná s kariérou. Neříkám, že úplné, ale takové velkolepé… Nikdy člověk neví, co se může stát.
Věříte, že až extraliga odstartuje, budete mít na trénink víc času?
Uvidíme. Aktuálně to nejde udělat jinak. Jsou jednání, na kterých musím být. Jsou pak snadnější, dopadnou možná líp. Pak máme mládež, kterou jsme si dali za cíl zlepšit a nastartovat. U nás byla vždycky na nejvyšší úrovni. A to teď říct nemůžeme.
Dokážete odhadnout, kolik času budete potřebovat, až začnete s tréninkem, abyste naskočil i do zápasů?
Nemyslím si, že to vezme tak dlouho. Je důležité shodit nějakou váhu, protože těžko můžu se 120 kily hrát. To jsem mohl v první lize, ale v extralize by to nešlo. Navíc v mých letech. To se nedá. Člověk musí upravit jídelníček, obětovat se. Hlavní je ale trénink. Nemám problém to jít napálit a jít si za tím. To pak ale hrozí zranění, protože svaly na momentální zátěž nejsou připravené. Můžu vydržet dva tři týdny, ale pak se zraním.
Takže, kdy by diváci zase mohli vidět Jaromíra Jágra v soutěžních duelech?
Dám tomu čas, ale věřím, že v listopadu nebo prosinci bych mohl pomoct. A věřím, že ještě pomůžu.
Říkal jste, že jednou z výzev v pokračování v kariéře je i zrekonstruovaná kladenská hala. Jak se vám líbí?
Je opravdu hezká! Má zvláštní kouzlo, které se nedá ani popsat. Je to mix historie i současnosti. Mix staré haly s výborným zázemím pro fanoušky. Nevěřím, že je v Česku podobná hala. Kdo má rád staré stadiony, přijde si na své. Stejně jako ten, kdo má radši komfort. Lidi, kteří na náš zimák byli zvyklí, budou překvapení. Už jenom to, že se střecha zvedla o čtyři pět metrů.
Takže vás nepřepadl sentiment, že už to nebude ten starý dobrý zimák, na kterém jste jako klučina vyrůstal?
Chápu, že všechno jde dopředu, fanoušci jsou náročnější a chtějí mít komfort. Podívej se, co udělá komfort v O2 areně. Lidi si to v ní jdou užít, ne vyloženě fandit. NHL má takové haly všechny, my jen O2 arenu. Nevěřím, že kdyby stejný zpěvák vystupoval v jiné hale, lidi by na něj přišli. Je to prostě o komfortu a zimák na Kladně opravdu byl pro tvrdé povahy. Pro nás hokejisty to bylo jedině dobře, protože k nám nikdo nechtěl jezdit, a v tvrdých podmínkách navíc vyrůstají lepší lidé, lepší sportovci. Na druhou stranu, když byl prosinec nebo leden, já bych na ten stadion nešel dvě tři hodiny sedět.
Vážně?
Vážně! Ani na NHL, protože tam byla opravdu zima. To už je ale za námi. Viděl jsem spoustu krásných hal, ale tahle opravdu má něco do sebe. Má jiný nádech než jiné haly. Když se staví nová moderní hala, je to se vším všudy. Tady je to mix. Zůstala jedna tribuna z roku 1945. Na fotkách to vypadá hezky, ale není to takové, jako je to vidět na vlastní oči.
Věříte, že návrat do domácího prostředí vám hodně pomůže?
Sezona v Chomutově byla složitá. Neměli jsme svůj domov a dá se říct, že i kvůli cestování jsme všechny zápasy hráli venku a na větším hřišti, než jsme zvyklí. Když se na to díváš selským rozumem, tak bychom teď měli být lepší. Uvidíme ale, jaká bude realita.
S jakým cílem tedy půjde Kladno do sezony?
Každý sportovec má nejvyšší cíle, i když realita je jinde. Ani bych nemohl říct, co opravdu cítím. Já jdu do každého zápasu s tím, že vyhraju. Takže kdybych řekl svůj cíl do sezony, bude se mi 99 procent lidí smát. Ale to není důležitý. Hlavní je, že máš vnitřní pocit, že jsi pro to udělal maximum. Já věřím, že budeme hrát důstojnou roli. Je tady jedna důležitá věc, na rozdíl od minulých let.
Povídejte.
Drtivá většina hráčů je podepsána na víc než jeden rok. Dva až tři roky. To jsem si dal za cíl. Vycítili jsme, že byl najednou velký rozdíl, když tým začal šlapat jako tým. Nikdo nekoukal na svoje vlastní statistiky a na to, kde bude hrát příští sezonu. Protože mají to své jisté. Díky tomu se přizpůsobí týmu. Dá se říct, že po dlouhé době má devadesát procent hráčů delší kontrakt.
Kromě Tomáš Plekance, že?
Jasně. Tomu ani nemůžeme dát delší, jestli by to dal. (směje se)
Ještě před rokem jste přitom říkal, že nemáte problém vzít hráče na rok a pak ho pustit za lepším angažmá, když si o něj svými výkony řekne. Viz třeba obránce Brady Austin. Nyní tedy dochází k celkem zásadní změně filozofie klubu, ne?
Minulou sezonu spousta hráčů nebyla na extraligu připravená, trvalo jim to minimálně půl sezony a začátek nám utekl. Ale od momentu, kdy jsme prohráli s posledním Zlínem a ten se na nás dotáhl na dva body, se mužstvo stmelilo. Bylo to vidět i na ledě. Druhou část sezony jsme skončili asi šestí nebo sedmí. Přitom jsme měli stejné hráče jako na začátku. Jde jenom o to, aby si přivykli, získali sebevědomí. Co si budeme namlouvat, můžeš si věřit, ale pořád to musíš zažít. Teď zůstalo jádro stejné. Bude záležet jenom na nich. Máme mladé hráče, kteří by měli být lepší a lepší. Je to v jejich rukách.
Nejvýraznějšími posilami jsou zkušení lotyšští obránci Cibulskis se Sotnieksem, kteří dlouhé roky hráli v KHL. Podařilo by se vám je zlákat, i kdyby neprobíhala válka na Ukrajině?
Byl by to určitě problém. Čekal jsem ale, že na trhu bude daleko větší nabídka. Hlavně kvůli válce na Ukrajině, že bude velký odliv z KHL. Ale bylo to naopak. Bylo to těžší než před rokem. Nevím, z jakého důvodu. Bylo mi řečeno, že i v Americe vznikly tři nové týmy, že i mužstva z NHL podepisují více hráčů na dvoucestné kontrakty. Takže kdo je na hraně, čeká a radši vezme dvoucestnou smlouvu v NHL, než aby šel zkusit štěstí do Evropy. Co si budeme namlouvat, spousta hráčů, kteří byli na hraně nebo hráli AHL, bralo českou ligu nebo nás jako Kladno jako přestupní stanici do KHL. Tohle teď skončilo, dost hráčů čeká do poslední chvíle, aby podepsali kontrakty v NHL.
Věříte, že Cibulskis se Sotnieksem budou klíčovými postavami vaší defenzivy?
Mají zkušenosti z KHL i nároďáku. Neviděl jsem je hrát naživo, nevěřím ale, že by byli špatní hráči, když jeden odehrál osm MS, a druhý dokonce třináct. Zkušenosti mají, navíc proti těm nejlepším hráčům.
Nový máte i realizační tým. Věděl jste dopředu, že budete muset hledat náhradu za hlavního kouče a sportovního ředitele Davida Čermáka, jenž zamířil do Budějovic?
David Čermák mi první den po sezoně oznámil, že u nás končí. Dávali jsme spolu dohromady tým pro novou sezonu, podepisovali jsme hráče. A najednou jsem nikoho neměl, třeba kontakty na agenty. Já s nimi vždy vyřizoval až finální kontrakty, David to ale všechno předjednával. Jirka Burger ale agendu po Davidu Čermákovi převzal, skvěle se s tím popral. Není to nic proti Davidu Čermákovi. Dostal šanci a šel zkusit něco jiného. Spíš to v daný moment bylo těžké a nečekané.
S Jiřím Burgerem budou trénovat i kladenští odchovanci Otakar Vejvoda s Miroslavem Machem. Jak složité bylo přemluvit Vejvodu k návratu, když dlouhá léta žil a dělal hokej ve Švédsku?
Nedalo mi moc práce ho přemluvit, sám se chtěl vrátit. Přál si to. Je na něm vidět, že Kladno má v srdci, bydlí tady jeho rodiče. Ota je kladenská legenda. Vyrůstali jsme spolu, chodili spolu do školy, známe se fakt dlouho. Nabral spoustu zkušeností ve švédském hokeji, který jednu dobu určoval evropský trend. Věřím, že do našeho týmu přinese své zkušenosti.
Mrzí vás, že Kladnu dal košem jeho odchovanec Michael Frolík, jenž dal přednost Liberci?
Tradice nebo legenda, že se hráči vrací zpátky do svých (mateřských) klubů, je dávno pryč. Pro hráče není tak důležité se vracet domů. Spousta hráčů narozených na Kladně žije v Praze. Výjimka byl David Krejčí, který řekl, že jednou chce hrát za Olomouc, protože jí fandil odjakživa. Nebo Pleky, který tady chce být a cítí to tak, že Kladno je jeho klub. Nikomu nic nevyčítám, je to každého rozhodnutí. To, že ses někde naučil hrát hokej nebo jsi někde vyrůstal, ještě neznamená, že tam skončíš svůj život. To vůbec ne. My jsme spokojení s týmem, který máme.