Indiány zachránil sestřelený Klepiš: Kluci už mi říkali, že by Daňa nejradši mlátili

Indiáni přišli o vedení 2:0 a ve třetí části museli stahovat manko. Do tlaku se dlouho nedokázali dostat, pak je však nastartoval zbytečný zkrat Marka Daňa. Dotěrný třinecký forvard opět ukázal, že soupeřům v utkání umí pít krev, na konci 58. minuty to však s důrazem přehnal.

U hrazení zezadu srazil ve zranitelné pozici stojícího Klepiše a poslal ho hlavou na mantinel. „Trochu jsem si za to mohl sám. Myslel jsem si, že se stihnu s pukem otočit. Na druhou stranu mě nemusel dohrávat v takové rychlosti. Ale to je hokej,“ říkal smířlivě Klepiš.

Rozhodčí po poradě s videem Daňovi udělili trochu přísný, pětiminutový trest. A jelikož se slovenskému útočníkovi nikdo z domácích nešel pomstít, žádné další vyloučení nepřišlo. „Kdyby se za mě někdo porval, tak mu na jednu stranu poděkuju, ale zároveň i vynadám, protože by nás připravil o přesilovku,“ usmál se Klepiš. „Ale pár kluků mi říkalo, že by ho nejradši chtěli mlátit,“ prozradil zkušený 40letý centr.

Po krátkém ošetření se hned vrátil na led. „Drobet mě bolelo rameno, ale naštěstí z toho není nic horšího,“ říkal s úlevou.

Právě on dokázal při hře šest na čtyři vyrovnat, když si jeho přihrávku hosté srazili do Kacetla a faulovaný Jan Schleiss v pádu dovezl kotouč i s třineckým gólmanem do sítě. „Je všude, správná motorová myška, tak šel dobře do brankoviště. Já stál vedle branky, tak jsem dobře viděl puk v síti,“ popisoval Klepiš trefu na 3:3, kterou sudí uznali až po trenérské výzvě.

V pokračující pětiminutové početní výhodě pak Západočeši nečekaně zariskovali a v prodloužení odvolali gólmana Malíka. Při hře pět na tři sice neskórovali, ale pouhou sekundu po návratu Teplého na led rozhodl Christophe Lalancette. „Domluvili jsme se, že to zkusíme, i když nám přesilovky nejdou,“ vysvětloval asistent trenéra Václav Pletka.

Škoda je totiž v přesilových hrách nejhorší v celé extralize. Před tímto duelem jich využila pouze devět procent. „Naše přesilovky jsou prostě šílené. Furt si něco říkáme, pracujeme na nich, ale stále to nefunguje,“ kritizoval Klepiš navzdory tomu, že domácí tentokrát dvě početní výhody proměnili. „Na procenta fajn, ale musíte vidět, že jsou stále tristní,“ mínil Klepiš.

Ani jeho gól, ani Schleissova trefa v první třetině rozhodně nepadly po klasické přesilovkové kombinaci, nýbrž po důrazné práci na brankovišti s kapkou štěstí. „Je potřeba se pořád tlačit do brány,“ uvědomoval si Schleiss, jenž byl posledním plzeňským hráčem, který před tímto duelem využil přesilovou hru. To se stalo už před více než měsícem ve 13. kole proti Olomouci.

Od té doby Plzeň selhala v devatenácti přesilovkách po sobě. Prokletí zlomila až proti Třinci. „V poslední době, no vlastně spíš od začátku sezony, je nehrajeme dobře. Snažíme se je zjednodušit, víc střílet a tlačit se do dorážek. Díky těmhle špinavým gólům si snad kluci začnou víc věřit. A třeba nám začnou vycházet i žabky přes dvě hokejky,“ doufá asistent Pletka, jenž má početní výhody na starost.

Západočechům může stoupat sebevědomí hlavně díky tomu, že už popáté v řadě zvítězili a posunuli se na 11. příčku tabulky. „Párkrát se nám povedlo vyhrát a hlava hned pracuje úplně jinak. Najednou nebušíme jako hluchý do vrat, mnohem víc si věříme,“ pochvaloval si Schleiss.

Navíc ho mohlo těšit, že jeho tým vydřel vítězství před nejvyšší návštěvou sezony na plzeňském ledě, dorazilo 6573 diváků. Indiáni totiž věnovali utkání příslušníkům integrovaného záchranného systému. Zápasu tak přihlíželo přes 1300 hasičů, policistů a záchranářů.