Článek
„Teď spíše řeším naše postavení v tabulce. To ostatní docením později. Číslo to je určitě pěkné, ale zatím je to pro mě fakt jenom číslo a docením to fakt, až skončím s hokejem," řekl litvínovský kapitán. Domů si kromě rekordního zápisu odvezl dárkový koš, který mu předal prezident Třince Ján Moder.
„Říkali, že mi Třinečtí popřejí, takže jsem to čekal. Akorát jsem doufal, že si odvezeme nějaké body, aby ta oslava byla trochu veselejší. Bez bodů je to takové na nic," povzdychl si Hübl, jenž v listopadu jako pátý hráč v historii dosáhl na hranici 400 branek v domácí nejvyšší soutěži.
Rodák z Chomutova má s Litvínovem dojednanou smlouvu do konce této sezony. A nemusí být poslední. „Uvidíme, co bude. Teď to v hlavě nemám. Chci v Litvínově ještě zažít něco pěkného, proto mě teď více zajímá, aby se naše výkony zvedly. Nebo hlavně ustálily. Je to furt takové nahoru dolů. Chci jít tabulkou nahoru a zahrát si o největší trofej. Společný titul je nad všemi osobními rekordy," zdůraznil 43letý extraligový veterán.
Viktor Hübl z Litvínova.
V době, kdy Hübl nastoupil k prvnímu zápasu v extralize (12. září 1998 prohrál Litvínov na Spartě 4:7), nebyli čtyři aktéři utkání v Třinci ještě na světě (třinečtí Patrik Hrehorčák a Miloš Roman a litvínovští Přemysl Svoboda a Pawel Zygmunt). „Už si to nevybavuju. Na Spartě to bylo? Jo, ve třetí části nás tam vypustili. Matně si vzpomínám, že jsem hrál ve čtvrté lajně, tenkrát se hrálo na tři. Až v poslední třetině jsme si trochu zahráli," lovil v paměti Hübl.
Útočník Třince Ondřej Kovařčík měl tehdy tři roky a tři měsíce. „Vybavuju si, že jsem ho jako malý luk sledoval, když hrál v Českých Budějovicích. Nikdy by mě tehdy nenapadlo, že proti němu ještě budu hrát. Má pořád kvalitu, je to úžasné, co dokázal," svěřoval se o sedmnáct let mladší útočník Třince.
Že by stejně jako Hübl ve 43 letech hrál extraligu, mu nyní přijde téměř nemožné. „Je to strašně daleko. Tolik hokeje, je obdivuhodné, že má pořád chuť a motivaci každý rok dokazovat, že na to stále má. Jak je dobrý a platný. Mám jenom obdiv pro takového hráče. Doufám, že bude hrát ještě co nejdéle," vysekl Ondřej Kovařčík poklonu hráči, který mohl při souhře okolností v minulosti obléct i třinecký dres.
„Nějaké náznaky tam kdysi byly, ale tehdy to záleželo na tom, kdybych se nedohodl s Litvínovem. Nějaké větší domluvy tam nebyly," osvětlil útočník Litvínova. Na Třinec má silnější vzpomínku z dubna 2015, kdy Severočeši na ledě Ocelářů získali svůj dosud jediný mistrovský titul.
