Hrdina Třince Roman: Po gólu jsem měl takový blackout, že nevím, co se ve mně odehrávalo

Jsem za něj strašně rád, ale nečekám, že za to dostanu nějaké prémie. Je úplně jedno, že jsem rozhodl zase já. Všem klukům patří obrovský díky za to, co jsme předvedli. Ukázali jsme srdce a obrovský charakter. Po celou sérii. Nikdo nic nevypustil a do poslední chvíle jsme věřili, že můžeme postoupit. Cítím teď obrovskou euforii.

Je pravda, že celé prodloužení bylo opatrné. Před svým gólem jsem nejdřív ani nevěděl, kde je puk. Jen jsem se snažil jít do brány, protože jsem viděl volný prostor, a doufal jsem, že puk se ke mně dostane. Když jsem dal gól, měl jsem najednou takový blackout, že ani nevím, co se ve mně odehrávalo. Jenom jsem se radoval s fanoušky a spoluhráči.

Víme, jak dobré máme hráče a co dokážou. Pořád jsme věřili, i za stavu 0:3 na zápasy. Vyplatilo se nám to. Před sedmým zápasem jsme si v kabině říkali, že můžeme být první, kdo postoupí po prvních třech prohrách. Věřili jsme si. Ta série měla úplně všechno – góly, emoce, fauly bitky… I pro lidi to muselo být velmi atraktivní. Sparta zaslouží obrovský respekt, za to, jak hrála.

Bylo to velmi náročné. Člověk v takové situaci vlastně ani neví, jestli nějaké síly má, nebo ne. Soustředili jsme se jen na nejbližší střídání, šli jsme od jednoho k druhému. Dál jsme nekoukali. Měli jsme hlavy nastavené tak, že rozhodnout může jakákoli střela.

Znovu se nastavíme tak, že jdeme do boje. V takových situacích už jde únava stranou.