Článek
„Cítil jsem, že zápas v Hradci pro mě bude specifický, ale nechtěl jsem nějak zvyšovat tlak na mužstvo. Myslím, že jsme tady mohli bodovat, ale bohužel něco maličko chybělo," přiznal Růžička. Vedle něj mají minulost spojenou s tímto klubem i litvínovští útočníci Jarůšek s Chalupou, kteří vypisovali prémii do kabiny za hradecký skalp.
Jako silnější motivace se nakonec ukázala touha celkem čtrnácti bývalých Růžičkových svěřenců v hradeckém dresu vyzrát na trenéra a třeba i přesvědčit o tom, že během jeho angažmá v Hradci měli dostat výraznější šanci.
Utkání se přitom zpočátku vyvíjelo lépe pro Litvínov. Už po 47 vteřinách vedl a na hradecké vyrovnání pak odpověděl hned za půl minuty. V polovině zápasu ale hosty úplně zabrzdilo Estephanem zahozené trestné střílení. „Zápas se zlomil ve druhé třetině, kdy jsme za našeho vedení 2:1 neproměnili trestné střílení. Mountfield toho využil, zatlačil nás. Má svou kvalitu a góly nám po nich dal," dodal Růžička.
Hradec se nadechl k velkému tlaku, během tří minut druhé třetiny převrátil skóre a těsnou výhru 3:2 už nepustil. „Ke konci jsme měli velké šance, ale štěstí v koncovce šlo asi přes jinou střídačku," zamrzelo Růžičku. „Byla opravdu jenom klika, co všechno Litvínov neproměnil," připustil kouč vítězů Tomáš Martinec, jenž krátký čas vedl Hradec spolu s Růžičkou.
