Článek
Byl to zlomový moment utkání?
Byl, ale i za stavu 2:2 jsme pořád měli víru ve vlastní schopnosti, že gól dáme. Nakonec to padlo na mě. Za každou branku jsem šťastný, zvlášť když dopomůže k vítězství.
Po vaší druhé trefě, celkově páté v play off, jste okamžitě jel obejmout Daňa...
Děkoval jsem mu, protože to provedl fakt skvěle. Marko má vynikající střelu a gólman to určitě četl. Jenže Marko jen naznačil zakončení, perfektně mi nahrál, čímž Machovského zmrazil. Radši jsem si puk zpracoval, byla to větší jistota než střílet z první.
Co se s vámi stalo v úvodu třetí třetiny, když jste během 160 vteřin přišli o dvougólový náskok?
Dobrá otázka. Rozhodně si k tomu budeme muset něco říct, protože tohle by se stávat nemělo. Ve středu musíme podat mnohem lepší výkon.
Nebál jste se pět minut před třetí sirénou, že rozhodčí uznají gól Perreta?
Ani jsem nebyl moc nervózní. Věděli jsme, že někdo zajel do Káci, že se něco stalo. Ležel na ledě a nezvedal se z něj. Naši dva videotrenéři mají k dispozici hodně záběrů, a když nám hned hlásili, že tam bylo nedovolené bránění brankáři, byl jsem přesvědčený, že nám trenérská výzva vyjde. Pokaždé v sezoně nám to vyšlo a teď taky.
Seděla vám spolupráce s Nestrašilem a Daněm v jedné formaci, ke kterým jste naskočil místo potrestaného Hudáčka?
Dozvěděl jsem se to v pondělí z nástěnky v šatně. Marko i Andrej jsou fantastičtí hráči, dokončoval jsem s nimi už poslední semifinálový zápas. Moc ale neřeším, s kým nastupuju. Hraju tam, kde mi trenéři řeknou. A hlavně si finále moc užívám, vždyť ho hraju poprvé v životě.
V čem je Hradec nejnepříjemnější?
Dobře bruslí, jsou silní na kotouči a rychle otáčejí hru. To ale o nich všichni vědí, protože to ukazují už několikátou sezonu. Mají opravdu dobrý tým a my budeme muset v dalším průběhu série přidat.
