Článek
Semifinále play off: 7. zápas Sparta - Třinec
„Smekám před všemi, co to odehráli,“ odfrknul si po postupu a vypadal, že ho ani nemá síly slavit. „V tom horku a s těmi nervy, když může rozhodnout cokoli, každé nahození, tak pracuje hlava i fyzička, je to hrozně náročné. Smekám před klukama, jak to zvládli.“
Minutu po minutě to bylo hlavně pro brankáře horší a horší. Hráči v poli si trochu odfrkli na střídačkách, gólmani ale potřebovali být neustále ve střehu. „Snažil jsem se jet puk po puku. Nemohl jsem vypínat. Jen když byla pauza, tak jsem se vydýchal. Ale jakmile se hodilo buly, zase jsem byl soustředěný,“ líčil.
„Teď dám od hokeje úplný off. Ani nevím, kolik magnézia a soli jsme vypili, aby nás to udrželo v utkání. Už jsme měli křeče,“ pravil zchváceně Kacetl, který v prodloužení magneticky přitahoval puky vypálené ze sparťanských hokejek.
„Jsem rád, že jsem tým podržel. Byly to jasné šance. Třikrát jsem slyšel po zákroku, že kluci ze střídačky křičeli, že je to super… Pořád jsem věřil, že tam nějaké naše nahození spadne. Že máme sílu, abychom rozhodli. A že historii přepíšeme my.“
Asi by si ale odpustil hrát kvůli tomu více než šest třetin. „Jsme rádi, že jsme to takhle last minute zvrátili. U nás máme heslo ‚familia‘. Obrovská týmová síla. Jeden maká za druhého. Ve všem si pomáháme a nevzdáváme se. Důležitá je víra. V tým, v druhého hráče vedle. To nás posouvá dál. Ale už to bylo fakt šíleně dlouhé. Přál jsem si, aby byl konec…“
Moc času na oddech teď obhájci titulu z Třince nemají. Už v úterý je čekají vyladěné a odpočaté Pardubice ve finále. „Až v ten den zase začneme myslet na hokej. Teď si to rozebereme, v hlavách si odpočineme. Protože psychicky to bylo náročné.“ A co síly, nebudou chybět? „Musejí se někde najít. To je play off. Ať je někdo zraněný, nebo ne, musejí se najít za každou cenu,“ řekl Kacetl.
Jeden historický milník Oceláři pokořili obratem z 0:3 v sérii, teď by mohli pátým titulem v řadě vyrovnat extraligový rekord Vsetína z let 1995-99. „Nebudu lhát, bylo by to krásné. Ale máme za sebou moc náročnou sérii. Musíme jít postupně. Zvládnout první zápas, pracovat v něm tak, jak jsme pracovali čtyři vítězné zápasy po sobě. Musíme věřit, že to zvládneme. A nedívat se moc, že chceme být jako někdo jiný.“