Článek
„Takhle je to dané a nic s tím teď neuděláme. Byl bych ale radši, kdyby se hrálo obden, jak je to teď všude ve světě. Pro všechna zúčastněná mužstva v play off by to bylo lepší," rozpovídal se Hořava bezprostředně po prvním čtvrtfinálovém utkání s Třincem.
Se svým protějškem Zdeňkem Motákem okamžitě rozjeli diskusi o výhodách i úskalích systému ´zápas-volno-zápas´. „V neděli se na Spartě začínalo už ve dvě odpoledne, což je v pohodě. Kdybychom se po něm vraceli domů, přijeli bychom kolem půlnoci a se spánkem by nebyl problém," prohlásil Moták.
Potíž je v tom, že takhle brzký start utkání je ve vyřazovacích bojích výjimkou. Běžně se začíná v 17 resp. 19 hodin. „A hrát až od sedmi by byl se zmiňovaným formátem problém. Do Třince dorazíš z Prahy druhý den ráno, nevyspíš se a už jsi v hendikepu. Převézt mužstvo bez spánku a připravit ho na zápas v dalším dnu není lehké," upozorňuje šéf střídačky Ocelářů.
Trenér Zdeněk Moták na střídačce hokejistů Třince.
„Pro všechny týmy by ale byly podmínky stejné. Ono se to během série vždy zase otočí," připomíná Hořava, že ve Švédsku, Finsku i Švýcarsku se pravidelně střídají domácí zápasy s těmi venkovními.
Stejně tak se mu nezamlouvá ani dvoutýdenní pauza před čtvrtfinále pro týmy, které se vyhnuly předkolu. „To je hrozně dlouhá doba. Je to nevýhodné, herní praxe po návratu k zápasům logicky chybí. Za mě by bylo tak akorát týdenní volno," míní Hořava.
