Článek
Rozhodující náskok získala Škodovka už v prvních pěti minutách, když po brankách Indráka a Kubalíka vedla dva nula. „Nevím proč, jestli to bylo těmi dresy, nebo tou sérií, ale vstoupili jsme do utkání strašně. První třetinu jsme nezvládli, a i když se naše hra postupem času zlepšovala, pořád jsme honili puk po ledě jako horký brambor," vykládal trenér Vítkovic Pavel Trnka.
Důvod k oslavě tak měli hlavně Západočeši a v jejich brance opavský odchovanec Matěj Machovský. „Chodil jsem tady jako kluk, trénoval jsem tady a nyní tu velmi rád vyhrávám," svěřoval se brankář, který měl v minulosti do Vítkovic nakročeno.
Ostravské prostředí 23letý gólman velmi dobře zná, červené vítkovické dresy, které připomínaly původní svetry, v nichž Vítkovice 3. ledna 1937 remizovaly se Spartou 1:1, jej udivily. „Když v nich vyjeli na led, byl jsem překvapený, protože jsem v nich Vítkovice ještě neviděl. Je ale fajn, že se takové milníky oslavují," pověděl gólman, jehož otec i děda hrávali hokej za Opavu.
„Jsem první brankář v rodině, ale děda mi vyprávěl, že gólman býval v jejich době šitý tak čtyřikrát za trénink. To bych zažívat nechtěl," smál se Machovský. Své předchůdce. „Moc toho na sobě tenkrát neměli, jen koženou rukavici a vyrážečku. Puk z branky hlavně vykopávali. Dnes je to k pousmání, ale smekám před nimi," řekl.
