Hokejky na Tour de France. Kromě pokut to byl super zážitek, směje se hradecká posila

Z ničeho nic, když jsem jel autem domů. Neměl jsem to dělat, tak mi probliklo hlavou, že bych mohl přes léto vyrazit, protože jsme v tenhle termín zrovna měli volno. Tak jsem zavolal Dominiku Frodlovi s Davidem Kvasničkou a oba byli pro. Měl s námi jet ještě Milan Gulaš, ale ten bohužel chytnul nějakou virózu. Ale i ve třech to byl neskutečný zážitek.

Přesně tak. Dostali jsme s ním ve Francii tři pokuty, ale jinak to byla paráda. U trati jsme strávili horskou 19. a 20. etapu, byla to fajn párty. (směje se) Dva dny jsme čekali, pak se kolem nás závodníci prohnali za dvacet vteřin a jeli jsme domů. To si trochu dělám srandu. Museli jsme si zažít Alpy i na vlastní kůži, takže jsme ještě předtím vyrazili na slavný kopec Alpe d’Huez a vyšlapali jsme si ho na kole. Super zážitek, ale teda odpálilo nás to na celý den.

V Hradci jezdím na tréninky, mám to hezkou cestou podél řeky. Snažím se jezdit hlavně přes léto, když je čas. Právě s Davidem Kvasničkou jsme si naplánovali nějaké menší vyjížďky. Do závodů se nepouštím, jezdím jen pro radost. Věřím teda, že si tím zlepšuju fyzičku. Udržuju se v zápřahu, ve stoupáních se dost zapotím, ale je to spíš jenom takový doplněk k hokeji.

Přesně tak, potřeboval jsem vyjít z domova, z komfortní zóny. Mám i své cíle a chtěl jsem se v kariéře posunout dál. Uvidím, jestli se to povede, ale věřím, že to je správný krok. Líbilo se mi jednání a zájem Hradce. Zavolal mi osobně pan trenér Martinec a nastínil mi, co by ode mě chtěl a jaký mi dá prostor. Vedení bylo dost přímočaré, kontaktovalo mě už v půlce sezony.

Když jsem v Hradci podepsal, znal jsem tam tři lidi. Honzu Eberleho a Bohumila Janka, kteří teď odešli, a Matěje Chalupu. Jinak vůbec nikoho. Je to pro mě úplně nové prostředí. Ale během letní přípravy jsme se sblížili, pokecali jsme a už je to dobrý. V kabině je sranda, funguje výborně. Mísí se tam čeština i angličtina, tak aspoň potrénuju. V Americe jsem se docela naučil, domluvím se v klidu.

Věřím, že jo. Hradecký styl se mi líbí, hodně dbá na systém. Myslím, že jsem rychlostně i silově vybavený. Na start extraligy už se těším. Během přípravy jsem teda bohužel chytnul covid, do toho ještě zánět průdušek. Byl jsem dva týdny mimo, ale už jsem zpátky. Do začátku sezony budu stoprocentně fit.

No, když jsem viděl Oskarse, tak je ještě o hlavu vyšší než já. (usměje se) Tomu ani já konkurovat nemůžu. Ale vedení chtělo přivést vyšší a silnější hráče, i proto si nás vyhlídli. Naše práce bude být nepříjemní v předbrankovém prostoru a dávat góly.

To sedí. Před Amerikou se mi dařilo hrát hokej, který mě zdobil. Ať už v Plzni, nebo v nároďáku. Od návratu jsem na to ale navázat nedokázal. Snažil jsem se přijít na příčinu. Nějaké limity jsem u sebe našel a snažím se na nich pracovat. Přede mnou je cesta, abych se na tuhle úroveň vrátil nebo ji ještě vylepšil.

Samozřejmě rád. Přišel jsem z Rokycan už v šesté třídě a vyrostl jsem tam. Tenhle klub mi dal šanci v dospělém hokeji, navíc jsem si mohl zahrát s neskutečnými jmény, s Honzou Kovářem a Milanem Gulašem, v jedné lajně. To se jen tak někomu v 18 letech nepoštěstí. Teď už se ale soustředím a těším na další výzvu.