Článek
O zavedení trenérské výzvy se hovořilo už před minulou sezonou, vedení extraligy ji ale tehdy o rok odložilo. „A to vzhledem k regulérnosti soutěže a rovným podmínkám. Čekali jsme, až budou nezbytnými technologiemi vybaveny všechny zimní stadiony extraligy," vysvětluje ředitel soutěže Josef Řezníček.
„Kluby na nás sice tlačily, abychom trenérskou výzvu přijali už před rokem, ale i s přihlédnutím ke zkušenostem z fotbalové ligy jsme o této možnosti neuvažovali. Prostě jsme chtěli mít kamery nezbytné pro trenérskou výzvu na všech zimácích," zmiňuje Řezníček nejvyšší českou fotbalovou soutěž, kde VAR není na každém stadionu.
Ředitel extraligy Josef Řezníček (vlevo) a předseda Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král s Masarykovým pohárem pro vítěze Tipsport extraligy
„Smyslem není zkoumat minimální přestupky, ale řešit závažné momenty, které mohou mít přímý vliv na vývoj a výsledek utkání," vysvětluje ředitel extraligy.
V rámci systému VideoRef jsou všechny stadiony vybaveny minimálně devíti kamerovými jednotkami - čtyřmi stacionárními stropními brankovými kamerami, dvěma zabrankovými, jednou stacionární panoramatickou kamerou, jednou příspěvkovou kamerou ze signálu klubové kamery a výstupem z televizního signálu příslušného vysílatele.
Finanční zátěž při zavedení minimálně devíti potřebných kamer je na klubech či vlastnících stadionů. Podle Řezníčka náklady s tím spojené přesahují milion českých korun.
Narozdíl od NHL však trenéři nebudou smět nechávat přezkoumávat gólové situace, kterým mohl přecházet ofsajd. „Má to dva důvody. Enormně se tím může natáhnout čas, protože gól v tomto případě může padnout klidně i dvě minuty po ofsajdovém provinění. Druhý důvod jsou vysoké finanční náklady. Kvůli řešení milimetrových ofsajdů by to byly šíleně vysoké investice do dalších kamer. Každý klub by jich musel mít minimálně třináct, a ne pouze devět, jak je tomu nyní," tvrdí Řezníček.
Vladimír Šindler s cenou pro nejlepšího rozhodčího
Trenéři si mohou výzvu na výše uvedené situace vyžádat v případě, že mužstvo dosud nevyužilo možnosti oddechového času a že zároveň v předchozím průběhu utkání už neuplatnili trenérskou výzvu, která po přezkoumání u videa nebyla uznána.
Pokud ale arbitři dojdou k závěru, že výzva byla oprávněná a vedla tak ke změně jejich původního rozhodnutí, může ji trenér uplatnit i v další sporné situaci a jeho týmu navíc zůstane zachován nárok na oddechový čas. V případě neoprávněnosti výzvy naopak mužstvo ztrácí nárok na další oddechový čas.
Nárok na výzvu musí uplatnit výhradně hlavní trenér, a to při nejbližším přerušení hry a s uvedením konkrétního ustanovení, které má být přezkoumáno. Hlavní sudí pak na počítači přímo na ledě či v boxu trestoměřičů přezkoumají dostupné záběry, které jim včetně konzultace poskytne brankový videorozhodčí. O zahájení přezkoumávání dá mužstvům a divákům na stadionu vědět hlasatel. Výsledek oznámí předepsanou signalizací hlavní sudí a nakonec i hlasatel.
Konečný verdikt je na hlavním, videorozhodčí jen doporučuje
„Důležité je, že rozhodčí můžou změnit verdikt učiněný na ledě pouze tehdy, je-li ze záběrů zcela zřejmé, že nebyl správný. Není-li záznam průkazný, zůstává v platnosti původní verdikt. Konečné rozhodnutí je vždycky na hlavním rozhodčím, videorozhodčí mu udělí jen doporučení," vysvětluje předseda komise rozhodčích Vladimír Šindler.
„Pokud si rozhodčí ani po přezkoumání všech záběrů nejsou jisti, jestli gól uznat, nebo nikoliv, neměli by své původní rozhodnutí měnit," dodává Šindler s tím, že případné tresty uložené za nedovolené bránění brankáři se při dodatečném uznání gólu ruší. Po novém posouzení situace a na základě trenérské výzvy však žádné dodatečné tresty ukládat nelze.
