Článek
„Asi to bylo fyzicky i psychicky nejnáročnější. Vždyť všechny tři série šly na sedm zápasů. Na tenhle titul nikdy nezapomenu, je neskutečný,“ připomíná Vrána, že Oceláři hráli nejdelší možný počet zápasů ve čtvrtfinále s Budějovicemi, semifinále se Spartou i finále s Dynamem.
Přestože šlo už jeho páté zlato z domácí extraligy, stejně se mu při oslavách na ledě draly do očí slzy. „Jsem dojatý, protože těch emocí a fyzické únavy bylo fakt hodně,“ připouští Vrána, který celé play off střelecky mlčel, ale v šestém finále pomohl gólem k vyrovnání série, aby se trefil i v sedmém finále, takže v kariéře má už deset tref ve finále vyřazovacích bojů. Lepší bilanci mají jen Jiří Dopita (15) a Ondřej Kratěna (12).
Kouzlo úspěchů Třince spatřuje v nevídané týmovosti. „Hrajeme jeden za druhého. Každý kluk šlape za toho, kdo sedí vedle něj. Vypadli nám zranění hráči, ale naskočili další, kteří plnili vyžadovanou práci a tohle je výsledek,“ ví 39letý centr.
SESTŘIH: HC Dynamo Pardubice vs. HC Oceláři Třinec 1:2 ppVideo: Tipsport Extraliga / BPA
„Není to ale jen o hráčích, ale i o všech lidech kolem. Všechno začíná svrchu. Tady všichni víme, jak to je, jak se k nám chovají, jaký je přístup, jaké máme zázemí, od toho se všechno odvíjí,“ doplňuje Vrána.
Titul toužil moc získat i pro zraněné beky Marinčina s Jeřábkem a útočníka Nestrašila. „Pořád jsme si to v šatně opakovali. Odmakali celou sezonu a dýchali s námi, i když byli zranění. Prostě byli s námi,“ říká Vrána.
„Vím, že se na náš styl hokeje někdy nedá koukat. Lidi občas říkají, že to je takový a makový hokej, ale je efektivní. A nám se to vrací, i když jsme v sedmém finále měli i hodně štěstí,“ uzavírá třinecký kapitán.
