Článek
Třinec povedeným nástupem vyhnal už v 6. minutě Bartošáka na střídačku, příliš si tím ale nepomohl. Dolejš bezchybným výkonem držel vítkovické naděje hodně vysoko. „Naštěstí jsme nedostali další gól, protože to by nás asi položilo," přiznával brankář Vítkovic. „Šlo na mě dost střel a tak jsem se do tempa dostal rychle. Kluci mi taky pomohli a spoustu střel zablokovali," vykládal. Překonat ho dokázal až Petružálek. „Dobře to sehráli, nestihl jsem se tak rychle přesunout," popisoval rozhodující moment vítkovický brankář.
Hosté vyrukovali na regionálního rivala s uzdravenými Oleszem a Stastnym a posilou trenérského týmu Vladimírem Vůjtkem, který na přelomu roku zaskočí za reprezentačního kouče Petra. V třineckém dresu se po pěti letech objevil obránce Lukáš Krajíček.
Zkušený bek se s Třincem loučil v roce 2011 finálovou výhrou nad Vítkovicemi a stejný tým si vybral i pro návrat. A byl to návrat vydařený. Ve druhé minutě si Krajíček připsal asistenci při vedoucí brance Adamského. „Kluci mi to v kabině říkali, že začínám proti stejnému soupeři, jako jsem končil. Je to velká náhoda. Měli jsme spoustu šancí, škoda, že jsme některou další neproměnili," svěřoval Krajíček, jenž předešlých hrál Kontinentální ligu v Minsku. V závěru první třetiny mohl svůj návrat vyšperkovat i gólem. V oslabení ale trefil jen horní tyčku. „Břevínko. Věděl jsem, že je konec a chtěl jsem to rychle trefit. Snad příště," usmíval se Krajíček.
