Článek
Přesně sto dnů trval zápasový výpadek slovenského útočníka. Na spoluhráče se chodil dívat jen z tribuny, víc mu noha nedovolovala. Teď už je elitní centr znovu ve hře a po třech asistencích zaznamenal proti Hanákům i první trefu po dlouhé době.
"Doufám, že mi pomůže dostat se do pohody. Je těžké naskočit do rozjetého vlaku, přece jenom zápasy mají úplně jiné tempo než tréninky. Všechno je o něco rychlejší a tvrdší. Doufám, že se do toho co nejdřív dostanu a pomůžu týmu," přál si Cingel.
Zleva brankář Olomouce Jan Lukáš, Radek Smoleňák z Hradce Králové, Rostislav Olesz z Olomouce a Dalibor Řezníček z Olomouce.
Gólovou pozici měl hodně snadnou, Jakub Orsava mu totiž přihrál před prázdnou branku. "Ani jsem to nečekal, už jsem myslel, že bude střílet. Krásně mě ale našel a já už jsem jenom položil hokejku na led," popsal Cingel uklidňující třetí úder, který definitivně rozhodl o vítězi zápasu.
Tým Mountfieldu s výjimkou desetiminutovky na přelomu první a druhé třetiny zápasu vládl. I když jako první inkasoval, skóre bleskově obrátil a potom už si šel za třemi body.
"Bylo hodně důležité, že jsme to otočili tak rychle. Pak by se k nim asi těžko dostávalo. Celý zápas hráli dobře do obrany, moc nás tam nepouštěli," uvedl Cingel na adresu tradičně velmi bojovného soka. "Je super, že jsme se jim vyrovnali fyzicky. Na tom má Olomouc hru postavenou, je to vždycky fyzicky náročné. I tak se nám ale podařilo vstřelit góly," doplnil Cingel.
Nebýt zranění, forvard Východočechů by možná právě teď bojoval v úplně jiných barvách - v těch slovenských na olympijském turnaji v Pekingu.Šance na druhou účast pod pěti kruhy ale Cingelovi v říjnu odplula.
"Takhle o tom nechci přemýšlet. Co se stalo, stalo se. A nedokážu říct, jestli jsem tam mohl, nebo nemohl být," reagoval. Utkání svých krajanů prozatím vinou časového posunu nestíhal. "Průběžně je ale sleduju. Je super, že vyhráli poslední zápas s Lotyšskem, teď jim to začne. Doufám, že uspějí," uzavřel Cingel.
