Článek
Zlín opět potvrdil, že venku se mu daří. Je z vašeho pohledu hra týmu doma a na soupeřově ledě tak odlišná?
Těžko říct. Je pravda, že letos se nám daří víc venku, ale je to i otázka náhody a štěstí. Teď už to ale rozhodovat nebude, je poslední zápas sezóny...
Co v něm bude rozhodovat? Komu zbylo víc sil? Psychika?
Sil už nikdo moc nemá, bude záležet na hlavě, aby byla na pravém místě. V sedmém zápase už asi psychická výhoda nebude na ničí straně.
Petr Leška mluvil o tom, že tým motivovaly i mistrovské oslavy, které měla Plzeň nachystané. Viděl jste to stejně?
My jim za to můžeme poděkovat, vyburcovali nás. Díky, že to připravili...
Během zápasu jste inkasoval hodně ran, plzeňští hráči na vás doráželi. Bylo těžké udržet klid?
Já jen jel vždycky za rozhodčími, ať to pískají. Měli bychom si to hlídat víc než dneska. Musíme se podívat na videu a vyvarovat se těch dojíždění na mě.
Jeden trest jste si ale vysloužil, když jste atakoval Kratěnu. To vám už ujely nervy?
Vůbec ne. Mám za úkol to před bránou čistit a pomáhat bekům. Jen jejich hráč byl natolik zkušený, že jak to přišlo, tak spadl sám a rozhodčí to sežral.
Jak vy osobně si pročistíte hlavu před sedmým zápasem? Budete doma nebo se půjdete projít?
Domů jedeme tentokrát po zápase, uvidíme, v kolik bude sobotní trénink. Večer pak budeme asi každý s rodinou a v neděli ráno už jen krátké patnáctiminutové rozbruslení. A pak si to užijeme.
Berete sérii prestižně i z pohledu, že proti sobě stojí dva mladí gólmani, vy a Mazanec?
Vůbec, nevnímáte, jestli je na druhé straně mladý nebo starý gólman. Já Mazimu přeju, on je ještě mladší. Známe se, občas si píšeme na facebooku, je to pohodový kluk. Ale teď během finále si určitě nepíšeme.