Článek
Pokud by skutečně základní část NHL odstartovala až v prosinci, zůstanete devět měsíců bez hokeje. Jak se díváte na možnost dočasného angažmá v extralize?
Vůbec bych se mu nebránil. Pro mě bylo vždycky snem zahrát si doma před rodinou a kamarády. Za oceán jsem odešel už v sedmnácti, takže jsem českou soutěž dospělých nikdy nevyzkoušel. Nikam jinam než tady bych ale na tři měsíce asi hrát nešel.
Jste z Prahy, nabízela by se...
...třeba Sparta. Nebo nějaký tým v dojezdové vzdálenosti od Prahy. Spíš záleží na tom, který klub by o mě měl zájem. Je docela pikantní, že mám na kontě šest reprezentačních startů, ale v extralize bych debutoval. Snažím se už několik týdnů poctivě dělat letní přípravu, makáme společně s Tomášem Hertlem, ale upřímně mě to moc nebaví, když vůbec nevím, co se bude dít.
Kde hledáte motivaci?
Až budu muset začít zase hrát, nechci se vymlouvat na nejdelší období kariéry bez hokeje. Člověk musí vzít věci, jak jsou. Každé léto jsem byl doma za asketu, odpíral si i malé pivo a jen dřel, abych přijel do zámoří skvěle připravený. Letos jsem si řekl, že při takové pauze si musím umět udělat i radost, a když jsem třeba po tenise v Berouně měl na jedno chuť, tak jsem si ho dal.
Trh s volnými hráči má NHL otevřít až v listopadu. Budete se snažit získat novou smlouvu v Ottawě?
Zatím se v NHL nic nepodepisuje a je tam strašně moc neznámých. Řeší jen, jestli se v srpnu rozehraje play off, po všem ostatním se úplně slehla zem. Na výhled do budoucna si musím ještě sednout s agentem. U Senátorů jsem byl celou dobu na hraně týmu, ale myslím, že mě tam mají docela rádi a že by o mě zničehonic nechtěli přijít.
Za Ottawu jste během tří let odehrál jen 56 zápasů a každý rok byl víc na farmě v Belleville než u Senátorů. Cítíte, že by měla přijít přelomová sezona?
Už bych opravdu chtěl získat pevné místo v sestavě. V NHL ale nikdo nikomu nic nezaručí a musíte být připraveni na všechno, i když máte miliony na účtu. Což navíc není zrovna můj případ... V Ottawě se bohužel v poslední době vystřídala mračna hráčů. Konečně by se mělo vytvořit nějaké jádro, které na sebe nabalí hokejový talent, a pak můžou nastat lepší časy.
Figuroval jste na seznamu reprezentantů pro mistrovství světa, které se ale letos kvůli pandemii neuskutečnilo. Bylo vám to hodně líto?
Moc. Sen o šampionátu v sobě nosím od malička, kdy jsme se jako kluci chodili do Žlutých lázní koukat na přenosy z mistrovství. Moc se mi líbilo, jak fanoušci prožívali každý zápas, přilehlé hospody byly plné a já si přál, aby jednou takhle všichni drželi palce i mně v českém dresu.
Když bylo už v únoru jasné, že Ottawa nezasáhne v NHL do play off, chystal jste se mentálně na šampionát do Švýcarska?
Nějaký první kontakt s realizačním týmem tam byl, a kdyby mi dorazila pozvánka, neváhal bych ani vteřinu. Jenže místo ní přišel absolutní šok pro všechny, poprvé od druhé světové války zůstala hokejová sezona nedohraná. Svět postihlo něco zcela nečekaného, i když osobně si myslím, že kauzu koronavirus dost výrazně přiživila média.
