Chlapík má ve Spartě nedodělanou práci. Z rodinného hlediska by návrat dával smysl, míní

Minulý rok jste přišel o šampionát až těsně před jeho startem. Je pro vás nyní boj o nominaci ještě podstatnější?

Je to jeden z velkých cílů, kterých bych chtěl v kariéře dosáhnout. Na mistrovství jsem ještě nebyl, určitě bych se tam chtěl podívat. Udělám pro to všechno. Nervóznější nejsem, když to loni nevyšlo. Ale samozřejmě by mě mrzelo, kdyby to zase neklaplo.

Jaká pro vás byla první sezona ve Švýcarsku?

Suprová. Země je nádherná, moc jsem si to tam užíval. Teda škoda, že jsme neudělali play off, pro které jsme celý rok dřeli. Zklamání, nic příjemného. Ale z osobního hlediska to byl dobrý rok. Ujel mi akorát začátek, kdy jsem si trochu zvykal na nové prostředí, ale pak mi to tam začalo padat. Fungovala spolupráce s Michaelem Špačkem, hráli jsme hezký hokej. A teď to snad přeneseme do nároďáku.

Tak jste si přijeli spravit chuť?

Být součástí národního týmu je vždycky čest. Ale samozřejmě jsem si přijel i trochu spravit chuť. Je fajn si prodloužit sezonu.

V Ambri jste nasázel 24 gólů, jen o branku méně než Dominik Kubalík při své druhé sezoně tam. Zanechal v týmu velkou stopu?

Rozhodně je to cítit. Tým ještě v tu dobu neměl takovou kvalitu, ale on tam vynikal. Fanoušci na něj vzpomínají v dobrém. Asi tam Češi mají nějaké kouzlo.

Co vás nejvíc oslovilo na Švýcarsku po životní stránce?

Jsme v italské části, kousek od hranic. Jsou tam krásná jezera a hory. Každý fanoušek přírody si to tam musí užívat.

Před sezonou se vám narodil první syn. Změnil jste se díky roli otce?

Když se zeptáte kluků, tak řeknou, že vůbec. Ale já si to nemyslím. Najednou mám úplně jiné starosti. A radosti. Užívám si to. Malému je devět měsíců, je skvělé. Zbožňuju, když přijdu domů po tréninku a mám tam rodinu.

Stihl jste si po sezoně trochu odpočinout?

Moc času nebylo. Hned jsme se Špáčou začali chodit na led s béčkem Sparty. Chtěli jsme si udržet kondici. Aspoň na pět dní jsem s manželkou odletěl do Dubaje, takže nějaké volno jsem měl.

Zmiňoval jste Spartu. Byl ve hře návrat?

Sparta chtěla posilovat už v průběhu sezony. Ale měl jsem platnou smlouvu, ve hře to moc nebylo.

A pro následující sezonu?

(směje se) Zatím vůbec nevím, jak to bude. Uvidíme, jak to dopadne. Čekáme druhé dítě, které se má narodit v červnu. Z osobního hlediska by bylo příjemné přiblížit se rodině, ale ve Švýcarsku mám kontrakt ještě na rok.

V únoru jste říkal, že máte ve Spartě nedodělanou práci.

To je pravda. Prohrané finále ve mně loni zanechalo tenhle pocit. Titul na Spartu patří, už je potřeba to zlomit. Klub a lidi v něm si ho zaslouží. Mrzí mě, že kluci vypadli už ve čtvrtfinále. Ale to se může stát. Narazili na ohromně silný tým. Kdyby dostali někoho jiného, mohlo se všechno vyvinout jinak. A najednou by byli hrdiny. Takže teď je podle lidí všechno špatně. Určitě je to neúspěch, ale podle mě se kolem toho nemusí dělat takové „haló".

Sledoval jste sérii s Třincem?

Koukal jsem na každý zápas. A dost jsem to prožíval. Samozřejmě ne tolik, jako když jsem byl v týmu, ale všechny znám a klukům i celé organizaci jsem moc přál. Byl to smutný pohled.

Aspoň se díky tomu potkáte s několika sparťany v reprezentaci už teď.

To je pravda (usmívá se). Je super s nimi být zase v kabině.

Poslední utkání jste odehrál už před více než měsícem. Těšíte se na dvojzápas v Německu?

Fakt hodně. Ale určitě nás nečeká nic lehkého. Hokej se vyrovnává. Nikdo si nemůže myslet, že tam přijedeme a budeme dominovat celých šedesát minut. Němci mají hodně kvalitních hráčů.