Článek
Yetman v šestnácti odehraných zápasech posbíral 15 bodů (5 gólů a 10 nahrávek), Nellis má ve statistikách ještě o dva body více (9+8). A není to tak dávno, co vévodil bodování hokejové extraligy. „Jsem spokojený, ale chtěl bych ještě víc,“ přemítá Nellis.
Chybí mu především body týmové. Těch mají Vítkovice aktuálně dvaadvacet, což stačí na devátou příčku v tabulce. „Tyhle body jsou pro mě důležitější. Poslední zápasy nám nevyšly, ale už jsme několikrát ukázali, že se s námi počítat musí,“ připomíná 30letý forvard.
Vítkovice táhne především jeho formace, kterou tvoří společně s krajanem Yetmanem a lídrem kanadského bodování extraligy Jindřichem Abdulem (22 bodů za 8 gólů a 14 nahrávek). Nellis odehraje v utkání v průměru devatenácti minut, jeho parťáci jsou na tom podobně. „Hodně spolu komunikujeme. Jsme dobří na puku, Jindřich i Chad jsou dobří bruslaři, snažíme se forčekovat,“ popisuje Nellis.
Nejsilnější jsou Vítkovice v přesilovkách. Z úspěšností skoro 36 procent Ostravané soutěži jasně dominují. Nellis si v početní výhodě připsal pět bodů (2+3), Yetman jeden (1+0) a Abdul 10 (4+6).
„Máme je dobré, hodně je cvičíme. U přesilovek je důležité začít dobře hned po vhazování. I když vyhrajeme nebo prohrajeme vhazování, snažíme se hrát co nejrychleji a získat puk do své moci. Když se to podaří, okamžitě si hledáme střelecké pozice. Snažíme se rychle dostat do přesilovkového postavení a pak už něco vymyslet,“ líčí rodák z města Lévis v kanadské provincii Québec.
Do Ostravy přišel Nellis v létě ze Spišské Nové Vsi společně s trenérem Vlastimilem Wojnarem, pod kterým hrál na Slovensku dvě sezony. „Věří mi, je to skvělý trenér. I on je důvodem, proč byl můj přechod do Evropy jednodušší. Věřil mi od prvního dne, hodně jsme o tom spolu mluvili,“ popisuje.
Kanadský útočník připouští, že se přechodu do Evropy trochu obával. I proto, že v životopise má jen starty v univerzitní soutěži NCAA a čtyři zápasy ve farmářské AHL (tři v týmu Texas Stars a jeden v Manitoba Moose). „Nikdy jsem nehrál NHL a vím, že lidé se na tohle dívají, aby získali o hráči přehled. Trenér Wojnar mi věřil od prvního dne. Mám velké štěstí, že ho znám,“ poukazuje Nellis.
Na univerzitní roky vzpomíná rád. „Univerzita byla pro mě pravděpodobně největším krokem mé kariéry. Vyspěl jsem tam jako hráč i člověk. Naučil jsem se rozumět detailům ve vlastní hře. Měl jsem i štěstí na trenéra, který nás tlačil k úspěchu, takže zkušenost to byla parádní a obrovská. Za to, co se naučíte, pak dostanete odměnu v podobě dobré sezony, dobré smlouvy,“ přibližuje vítkovický útočník.
Přechod do Česka bere jako další kariérní krok. „Rozdíl mezi slovenskou a českou ligou je značný. Největší je v tom, že v české lize je méně prostoru a soupeři jsou větší. Pořád je někdo u vás, pořád vás chce někdo napadat, když je to možné, tak zasáhnout. Je to obtížné. Na Slovensku jsem měl více prostoru na puku. Každopádně očekával jsem, že česká liga bude krokem vpřed – a je to tak,“ říká.
Vítkovice čeká po reprezentační přestávce v úterý návrat na domácí led. Po třech porážkách (v Olomouci 3:5, v Třinci 1:2 a v Pardubicích 2:6) budou v dohrávce 7. kola hostit Mladou Boleslav (od 17:30 hodin). Obejít se budou muset bez trenéra Pavla Trnky, který skončil z rodinných důvodů, své první utkání za Ostravany naopak odehraje posila z Litoměřic útočník Jan Eberle.