Článek
Jaká byla vaše prvotní reakce, když jste zjistil, že z přestupu do KHL sešlo?
Říkal jsem si, že si Kazaň snad dělá srandu. Samozřejmě mě to naštvalo, ale hned jsem vybalil kufry a snažil se rychle myšlenkami vrátit do Plzně. Nemůžu chodit se sklopenou hlavou a smutnit, že jsem měl být někde jinde. To bych už asi ani žádnou další nabídku nedostal.
Zůstává Rusko vaší vysněnou hokejovou destinací?
Chci se ještě někam posunout. Přece jen mi je 28 let, pro hokejistu ideální věk, ale věřím, že se ještě můžu zlepšovat. Nejvíc by mě lákalo opravdu Rusko, snad mi to vyjde po sezoně. Zajímá mě, v čem všem by Kontinentální hokejová liga byla kvalitnější.
Váš spoluhráč Jan Schleiss říkal, že jste o dva levely výš než ostatní obránci, a označil za jackpot, že v Plzni zůstáváte. Jak se taková slova poslouchají?
Honza rád přehání, takže bych ho nebral tak vážně. (úsměv) Spoluhráči mi přestup každopádně moc přáli. Tohle i Honzova slova dokazují, jak skvělou máme partu. Doufám, že uděláme co nejlepší výsledek, protože se daří týmu i mně osobně.
Sbíráte skoro bod na zápas. Změnil jste něco v přípravě na tuto sezonu?
Že bych přestal jíst maso nebo se začal modlit, to ne. (směje se) Připravoval jsem se tak jako vždy. Herně se cítím fajn poslední tři roky, letos si to ale všechno nějak sedlo. Mám hodně prostoru na ledě a bodově prožívám životní sezonu.
Cítíte, že jste blízko nominace na své druhé zimní olympijské hry?
Většina hokejistů se nepodívá ani na jednu olympiádu, já bych jel podruhé hrozně rád. Je to nádherný zážitek. I když v Pekingu bude nutná bublina i pravidelné testování. Ale bůhví, jestli se vůbec olympiáda v únoru uskuteční. Vždyť to vidíte, Spengler Cup je zrušený, MS žen do 18 let taky. NHL odložila spoustu zápasů a na turnaji budou její hráči chybět, což je škoda.
Má Slovensko bez účasti hokejistů NHL větší šanci v Pekingu uspět?
Asi ano. Slováků hraje v NHL pravidelně jen pět, zatímco některé země by ze zámořských hráčů složily klidně tři týmy.
Třikrát v řadě jste přišel o mistrovství světa, dvakrát kvůli zranění a jednou pro zrušení šampionátu vinou covidu. Cítíte o to větší chuť se nyní na vrcholnou akci dostat?
Rozhodně, udělám pro to vše. Snad mi vydrží zdraví, protože přijít opakovaně o šampionát mě hodně mrzelo. V obou případech jsem ale dohrával sezonu v Plzni se zraněním, takže jsem pak místo mistrovství rehabilitoval.
Za Slovensko jste nastoupil už k 88 mezistátním utkáním...
Vždycky rád reprezentuju, je to zážitek. Zvládám to v pohodě. Pokračuju v zápasovém tempu a mám jen krátké tréninky, takže držím stejný rytmus, jako když se hraje liga. Naopak kluci v Plzni si při reprepauze neoddychnou. Mají jen dva dny na relaxaci a pak je trenéři na ledě uženou.
V Plzni hrajete v průměru skoro 24 minut na zápas. Stihl jste si odpočinout aspoň během Vánoc, kdy jste na dva dny zamířil za rodinou do Trenčína?
Vánoce jsem si užil, ale byly hektické. Daly mi zabrat už cesty. Dálnice ucpaná, silnice klouzala a zdržely mě čtyři nehody, takže jsem dorazil do Trenčína o hodinu později. Za dva dny jsem se tam moc nezastavil, lítal jsem po babičkách a dalších příbuzných.