Hlavní obsah

Byl jsem úplně na dně. Teď se chci zvednout a hokej si užívat víc, říká olomoucký útočník Musil

Hokejisté Olomouce se v příští sezóně zřejmě budou muset obejít bez hvězdného Davida Krejčího, a tak do týmu přivedli hned tři útočníky, kteří mají vylepšit produktivitu Kohoutů. Jedním z nich je třicetiletý Pavel Musil, který se na Hanou po dvou letech vrací z Plzně.

Foto: www.hc-olomouc.cz

Útočník Pavel Musil (vlevo) na tréninku Olomouce.

Článek

S jakými pocity do Olomouce letos přicházíte?

Jsem rád, že tady zase mohu být. Nové mantinely na stadionu, pořád, ač se kádr trochu obměnil, parta skvělých kluků.

Potkáte se i s Lukášem Klimkem a Lukášem Nahodilem, s nimiž se vám v minulém angažmá v Olomouci v jedné formaci dařilo. Tehdy jste ve 39 zápasech nasbíral 28 bodů...

Zestárli. Je to na nich poznat. Furt ale dobrý (smích). Uvidíme však až v průběhu extraligy. Teď je těžké říkat, zda budeme, či nebudeme hrát opět spolu.

Co od působení na Hané čekáte? Poslední dvě sezony jste se hlavně kvůli zdravotním neduhům hodně trápil. V té minulé jste nastoupil jen do třinácti duelů?

Chuť mám velikou. Musím ale hlavně zaklepat, ať drží zdraví. To je zásadní. Sportovně se pak chci zvednout a užívat si hokej víc.

V čem spočívaly vaše problémy?

Ze začátku se vůbec nevědělo, co mi je. Pořád jsem trénoval, nebo bral antibiotika, a hrál s tím do té doby, než tělo řeklo ne. Bylo to nahoru, dolů. V lednu jsem pak do toho dostal omikron, a to už nešlo vůbec. Byl jsem totálně vyčerpaný, na dně. Lékaři proto rozhodli, že tři měsíce budu úplně v klidu. Byl jsem zcela bez pohybu, jen krátké procházky. A to mi pomohlo. Připravoval jsem se pak s kondičním trenérem Michalem Břetenářem, který věděl, co má se mnou dělat, a dostal mě z toho. Teď jsem už zcela v pořádku, žádné potíže nemám, ale stále k tomu musím přistupovat s respektem.

Hodně se mluví o Davidu Krejčím. Vypadá to tak, že v Olomouci pokračovat nebude, byť definitivní to podle vedení klubu není. Všichni spoluhráči na něj pěli ódy, pochvalovali si, jaký je to borec. Určitě byste si s ním i vy chtěl zahrát, ne?

Třeba není ještě všem dnům konec. I když teď podepíše jinde, nikde není napsáno, že se sem ještě nevrátí. Samozřejmě bych se s ním rád potkal v jedné kabině i na ledě jako spoluhráč. Zatím jsem měl jen tu čest, stát proti němu. A bylo úžasné sledovat, jak se na hřišti chová, jak řeší situace. Jeho působení v extralize bylo pro většinu kluků velká zkušenost.

Už jste se bavili se spoluhráči, co byste chtěli hrát, kde v extralize letos být?

Já předsezonní prognózy rád nemám, aby se něco nepřehnalo. Na druhé straně, nesmíme se ani podceňovat. Zvláště, když se nepovede pár prvních zápasů. Pokud by něco takového nastalo, museli bychom si k tomu něco říct a poučit se z toho. S pozitivním, avšak zároveň i pokorným myšlením můžeme být úspěšní.

Související témata: