Článek
Nehrál jste zhruba v šesti posledních utkáních v řadě. Co bylo příčinou?
Po dřívější vítězné sérii našeho týmu v extralize jsem nedostal důvěru trenéra. Pak přišlo i zranění třísla a týden jsem promarodil. Tím jsem vypadl i z užšího kádru. Ale teď jsem rád za nynější šanci v sestavě. A hned v prvním útoku vedle Petra Vampoly a Branka Radivojeviče. Snažím se toho využít a makat, abych zůstal co nejdéle.
Čím si vysvětlujete střelecké probuzení předtím „spících" Bílých Tygrů?
Je pravda, že jsme v předchozích šesti kolech dali málo branek, asi čtyři. Z toho pak pramenila i série porážek, kdy jsme neudělali žádné body. Asi nám pomohla reprezentační pauza. Mohli jsme nacvičit systém a věnovat se věcem, které jsou potřebné. Tedy tlačit se víc do zakončení, střílet v přesilovkách a být aktivní.
Jaká je po výhře nad Olomoucí nálada v kabině?
Kdybych řekl, že parádní, tak bych to přehnal. Jsme přece pořád jedenáctí a nějaké velké nadšení musí jít stranou. Nový trenér Filip Pešán však přinesl pohodu a snad nám to pomůže. Když budeme věřit hernímu systému, tak se budeme cítit dobře. Ale rozhodující jsou výsledky.
Jak vidíte svou úlohu v mužstvu?
Nejsem takovým hráčem, abych se v roli útočníka věnoval ve značné míře i defenzivní práci. Proto inklinuji k tomu, abychom hráli otevřený hokej.
Znáte recept na další vítězství?
Měli bychom zvýšit četnost střel na branku nejen z blízkosti, ale i od modré čáry. A pokud k tomu přidáme i úspěšné dorážky, snad góly padat budou. Ale při vyrovnanosti extraligy to není snadné.
