Článek
Přes jedenáct a půl tisíc diváků, rekordní návštěva sezóny, vidělo v druhé třetině mohutný obrat Sparty, která čtyřmi přesilovkovými trefami poslala Tygry na kolena. Ani jeden ze střelců si ovšem nevysloužil takový potlesk jako David Kočí. Sto osmi kilový pořízek se zkušenostmi z NHL se na konci 36. minuty pustil u liberecké střídačky do jen o čtyři kila lehčího Davida Šticha. Vůbec poprvé po návratu do tuzemské soutěže tak ukázal to, za co si jej cenili v zámoří.
„Měl tam dva tvrdé zákroky, kde byly ruce nahoře. On dělá svoji práci, já ji dělám také. Hrajeme na domácím ledě, tady si nikdo nic dovolovat nebude, tak jsem do něj šel,“ vysvětloval Kočí po zápase, co jej dovedlo ke shození rukavic. „Šticha jsem neznal, ale věděl jsem, že je tvrdý a silný hráč, že se nebojí ani podobných věcí (bitek).
David Kočífoto: Právo/Milan Malíček
„Nevím, proč tam na mě David skočil. Po odehrání puku jsem dohrál jejich hráče, nebylo v tom nic zákeřného. Než jsem stačil odhodit rukavice, měl jsem dres přes hlavu a už mě mlátil,“ nechápal David Štich Kočího počínání. Rozhodčí bitku, kterou Kočí díky přetaženému dresu soupeře přes hlavu vyhrál, ocenili menším a desetiminutovým trestem pro oba, Kočí navíc za rozpoutání šarvátky vyfasoval ještě jeden dvouminutový trest navíc.
Rozhodčí k němu ihned přijeli na trestnou lavici a domlouvali mu, aby byl v klidu a nic dalšího nevyprovokovával. „Odpověděl jsem jim, že nic vyprovokovávat nebudu.“ Jenže přesto ještě jednu potyčku diváci viděli. A znovu v ní figurovali Kočí se Štichem...
David Štichfoto: Právo/Josef Pešout
„Pokračoval ve tvrdé hře, měl tam na mě i jeden atak. Na férovku jsem se ho zeptal, abych na něj neskočil, jestli si to nechce rozdat. Souhlasil, klobouk dolů, že zareagoval jako profík. Nemám problém s tím, když někdo hraje tvrdě a pak se i dovede postavit. Za to si ho vážím,“ pochvaloval Kočí svého soka. „To už bylo jeden na jednoho. Tohle se neodmítá,“ usmál se Štich.
I napodruhé slavil triumf Kočí, Šticha poslal na kolena a ačkoliv oba dostali trest do konce utkání, mohl si užívat aplausu více než slušně zaplněné holešovické haly. „Za stavu 6:3 už nebylo co řešit, navíc bylo pár sekund do konce. Právě tehdy je na takové věci prostor. Diváci mě potěšili, jsem vděčný za to, že ohodnotili moji špinavou práci,“ děkoval fanouškům.
Rozhodčí v Česku na bitky nejsou zvyklí
„Zuby mám naštěstí všechny, šrámy žádné. Myslím, že jsem to trošku i ustál,“ těšilo hlavně Šticha, že obě potyčky přečkal bez újmy na zdraví. A zároveň přiznával, že ze souboje s obávaným bitkařem měl trošku strach. „Proti takovému hráče máte obavu vždycky. David se mlátil v NHL s heavy weights hráči (hráči s těžkými vahami), to je úplně něco jiného, než když jsem se já mlátil v juniorce v zámoří. Ti hráči se s Davidem Kočím nedají vůbec srovnávat, ten je úplně někde jinde.“
Kuriózní bylo, že když se hráči na druhou bitku připravovali, rozhodčí hru nepřerušili a na druhé straně kluziště dokonce Liberec vstřelil branku. „Docela jsem se tomu divil. Myslel jsem, že když jsme zahodili rukavice, rozhodčí pískne. Všichni totiž koukali na nás, jak se chceme prát, a na druhé straně odjel Váček (Tomáš Vak) a dal gól,“ překvapilo Šticha. „Tady na to rozhodčí asi nejsou zvyklí,“ pokrčil rameny Kočí.
Liberecký David Štich pod kladivy sparťana Davida Kočího.foto: HC Sparta Praha/Jan Beneš
Svou práci se dělat nebojím, říká Kočí
„Nepřemýšlel jsem nad tím, kdy bitka přijde,“ nebyl Kočí překvapen, že rukavice shodil až ve 42. kole, přestože drtivá většina hokejové veřejnosti očekávala podobný moment v mnohem dřívějším okamžiku. „Přišel jsem sem hrát hokej a to platí i nadále. Ale znám svoji práci a vím, v čem jsem v Americe vynikal. Nebojím se to dělat i tady. Ale v mezích pravidel. Nechci oslabovat tým, nechci dělat hlouposti. Ale když si na nás někdo vyskočí, jsem připravený zasáhnout,“ varuje třicetiletý obránce.
„Mentalita zdejší ligy je trošku jiná. Musí se respektovat pravidla a styl pískání rozhodčích. Bitky nevyhledávám, je to okrajová záležitost. Mockrát za sezónu k nim nedojde. Snažím se hrát dobře defenzivně, jednoduchý hokej, abych týmu pomohl.“
