Článek
Finále play off: 1. zápas Pardubice - Třinec
Když zraněný kanonýr Růžička nebyl schopen nastoupit, byl jste teď logickou volbou…
Jsem rád, že se mi zápas snad povedl. Naskakoval jsem už do rozhodujících sedmých zápasů s Budějovicemi a Spartou, takže jsem byl mentálně připravený i na finále.
Chtěl jste hrát hlavně jednoduše?
Moc mi pomohl rozhodující zápas na Spartě. V něm jsem se do toho dostal a i teď v prvním finále jsem byl pořád v tempu, což každému hráči pomůže. Chtěl jsem hrát jednoduše, vyhrávat souboje a tlačit se před bránu. To je moje úloha.
Takže jste vlastně na úvod finále jel nad plán. Schoval jste si po gólu puk?
Puk jsem si na památku nevzal a myslím, že mě vítězný gól ani nebude nic stát v kabině.
Jak náročné je udržovat se v play off v módu, že jednou hrajete, ale další zápasy pak jste mimo sestavu?
Beru to tak, jak to je. Když dostanu šanci hrát, snažím se ji využít a hlavně odevzdat pro tým nejvíc, čeho jsem schopen.
Nevypadalo to, že by se na fyzičce týmu negativně podepsaly dvě předchozí sedmizápasové série…
Nemyslím si, že bychom měli být unavení. Naopak mám pocit, že i po semifinále jsme měli poměrně dost volna. Vůbec jsme před zápasem neřešili úvahy, že by Pardubice měly být odpočatější. Soustředíme se sami na sebe.
Uklidnil vás rychlý Hrehorčákův úvodní gól z deváté minuty?
Vždycky je dobré chytnout začátek. Snažili jsme se předvádět stejnou hru, jakou se prezentujeme celé play off.
Stejně jako proti Spartě jste zablokovali spoustu střel Dynama, konkrétně dvacet osm.
Za mě to v play off není nic výjimečného. Každý maká za druhého. Když může, tak zblokuje střelu.