Článek
Zatímco loni mělo Kladno po šesti kolech na kontě tři body, letos jste jich nasbírali už deset. Čím to je?
Největší rozdíl je, že hrajeme doma. Jezdit do Chomutova bylo dost nepříjemné, každý zápas byl venkovní. Teď trénujeme i hrajeme zápasy na Kladně. Rekonstruovaný zimák je parádní. Ze zázemí jsem nadšený.
A co jste změnil přes léto vy, že jste hranice pěti gólů dosáhl už po čtyřech zápasech?
Rozhodl jsem se pro týmovou přípravu místo obvyklé individuální, ale nevím, jestli to udělalo nějaký rozdíl. A začal jsem trénovat zrak, jako si ho procvičují gólmani. Poradil mi to brácha Adam, který chytá za Jihlavu. Určitě mi to pomáhá v předbrankovém prostoru k tečím a dorážkám. Nejvíc času na ledě trávím právě před soupeřícím gólmanem, tam to mám rád.
Je reálné udržet takové střelecké tempo?
Určitě ne, ale jsem rád, že mi to tam padá. Lepší start jsem si nemohl představit. Nejtěžší je dát první gól, což se mi povedlo hned v prvním utkání proti nejlepšímu kamarádovi Romanu Willovi. Děkoval jsem mu a on mi to přál, Pardubice navíc vyhrály v prodloužení, takže nemusel smutnit. Snad budu přidávat i další góly, nejsem na takovou produktivitu zvyklý.
Během šesti sezon v extralize jste se pouze jednou, a to loni, dostal na deset gólů.
V mládeži jsem dělal spoustu bodů, takže pro mě bylo psychicky náročné najednou nedostávat prostor a hrát ve čtvrté lajně. Šancí gólově se prosadit tak bylo výrazně míň. Zpočátku jsem se tím užíral.
Čekal jste ve dvaceti letech po návratu z kanadské juniorky, kde jste sbíral bod na zápas, že v Plzni dostanete větší šanci?
Měl jsem v té době více nabídek, ale hodně jsem toužil vrátit se do Plzně. Ukázalo se, že to nebyla dobrá volba. Za to nemohl jen klub, byla to i moje chyba, mohl jsem víc bodovat. Ale hodně mě mrzel přístup jednoho z trenérů, Ladislava Čiháka. Málem mi ukončil kariéru. Udělal mi z hokeje peklo. Předtím jsem ho v životě neviděl, ale hned, co nastoupil jako asistent hlavního kouče Michala Straky, po mně šel.
Tušíte proč?
Konkrétní důvod nevím, asi jsem se mu nehodil do stylu. Hokej mě pod ním absolutně nebavil. Nedával mi smysl. Proč bych každý den chodil na zimák, aby tam na mě někdo tři hodiny nesmyslně hulákal. Domů jsem se vracel vytočený. Určitě nejhorší fáze mé kariéry.
Zachránil vás odchod do Pardubic?
Rozhodně, chtěl jsem pryč. Plzeň mě aspoň pustila ještě před koncem přestupového období. Brzy po příchodu do Dynama jsem si však zlomil ruku a zůstal čtyři měsíce bez hokeje, takže ideální start... V Pardubicích se točili trenéři, ale musím ocenit přístup trenéra Miloše Holaňa. Byl tvrdý, ale férový. Věděl jsem, co po mně chce.
V extralize jste si prošel ještě Spartou, ale ani tam jste se nechytil. Pomohly vám dva roky v Litoměřicích? Ve druhé sezoně jste dokonce ovládl kanadské bodování.
V Litoměřicích mě hokej bavil jako už dlouho ne. Působil jsem v lajně s Martinem Procházkou, se kterým teď hraju na Kladně, v týmu byl i brácha. Těšil jsem se na každý zápas a trénink.
První liga vám ale nestačila?
Kdybych věděl, že na extraligu nemám, tak s hokejem seknu. První liga byla jen odrazový můstek, abych se mohl usadit v nejvyšší soutěži a restartovat kariéru. Nikdo o mě neměl zájem, ale Kladno před dvěma roky hrálo baráž o extraligu. Tak jsem si sehnal kontakt na sportovního ředitele Davida Čermáka. Není to obvyklý postup, ale neměl jsem co ztratit. Rytíři naštěstí postoupili a po telefonu jsme se během pěti minut domluvili na podmínkách.
Co se vám na Kladnu tak líbí?
Je pro mě ideální klub, ve kterém dostávám šanci. Super rodinné prostředí. Co se tu řekne, to platí. A v klubu působí takové legendy jako Jaromír Jágr, Tomáš Plekanec nebo Otakar Vejvoda. Navíc máme úžasnou partu. V extralize jsem ještě spokojenější nebyl, takže jsem s radostí podepsal víceletou smlouvu.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Stále na Kladno dojíždíte?
Ano, bydlím na vesnici kousek od Plzně. Na Kladno to mám 45 minut jízdy autem. Po zápasech spíme s Martinem Procházkou na hotelu, on pak jezdí do Prahy. Víc času teď trávím s ním než se snoubenkou (směje se).
Kdy s partnerkou plánujete svatbu?
Na červen. Jiný termín asi není reálný, protože budu zvát spoustu hokejových kamarádů. Všichni už jsou ženatí a mají děti, tak nechci zůstat pozadu (směje se).
