Hlavní obsah

Bednář do mě vkládal strašnou důvěru, nechtěl jsem ho zklamat, vykládá opora Hradce

Hradec Králové

Píše krásnou hokejovou story. Před rokem se Petr Zámorský jako letní velká posila Sparty na ledě trápil a klub po pouhých patnácti zápasech bez fanfár opustil. Chmury však šestadvacetiletý bek záhy rozehnal v Mountfieldu HK, kde v této sezoně nabral reprezentační formu. S 6 góly a 19 asistencemi se navíc drží v popředí produktivity celé extraligy.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Hradecký obránce Petr Zámorský se drží v popředí produktivity celé extraligy.

Článek

Od prvního kola se vám hodně daří. Změnil jste něco v přípravě?

Právě že ne. Už pár let trénuju s kondičním koučem Kubou Fryčem a letní přípravu máme každý rok úplně stejnou. Nezvedáme velké váhy, spíš se zaměřujeme na rychlost a dynamiku. A to mi vyhovuje. Když jsem se chystal v minulosti s týmem, byl jsem pak takový strhaný a do sezony nešel s plnou energií.

Co tedy vězí za vaší proměnou?

Všechno si sedlo. Sportovní manažer Jarda Bednář do mě před sezonou vkládal strašnou důvěru a já si ji moc cenil. Do hokeje mi to vlilo spoustu pozitivní energie. Po letních rozhovorech s ním jsem měl dokonce pocit, že mi věří až moc a já ho nechtěl zklamat. Druhá věc je, že mi důvěřují trenéři. Dostávám hodně prostoru a taky si dobře vyhovíme s kluky na ledě i v kabině. Máme super partu a když se udělá chyba, nikdo na nikoho neřve. V klidu si o ní popovídáme a jedeme dál.

Je to pro vás velký rozdíl proti angažmá ve Spartě?

Máme tady trochu rodinnější atmosféru. Víc jsme spjatí. Sparta je velkoklub a všechno se dělalo na oko velké. V Hradci pracujeme s pokorou, jedeme si svoje věci, které bychom chtěli a pak je předvádíme v zápasech. Furt se zaměřujeme na svůj styl.

Foto: David Taneček, ČTK

Brankář Hradce Králové Brandon Maxwell, Martin Procházka z Pardubic a Petr Zámorský.

David Taneček

Litujete, že jste do Sparty loni v létě šel?

To ne, i když to byla špatná anabáze. Nedařilo se mi. Česká liga je specifická oproti ostatním evropským soutěžím a zpočátku jsem si na ni musel trochu přivyknout. Na Spartě mi to ale nějakým způsobem nebylo umožněno. Výsledky a moje body chtěli hned a zkrátka to nešlo. Jsem rád, že jsem teď v Hradci. Svoje působení na Spartě už dneska beru pozitivně.

Hradecký tým dost omladil, přesto skvěle šlape. Nejste tím až překvapený?

Po minulém ročníku přišlo i odešlo kolem deseti hráčů a ze zkušenosti vím, že někdy trvá, než si všechno sedne. Ale nám se to povedlo během srpna vyladit. Do sezony jsme dobře vstoupili a pořád se držíme v tabulce nahoře. Noví kluci výborně zapadli do kabiny, kde jsou jasná pravidla. Není tam žádný rušivý element. Nikdo, kdo by v týmu dělal neplechu. Všichni táhneme za jeden provaz.

Vypadá to, že vám svědčí i metody nového hlavního kouče Tomáše Martince.

On je fakt super. Velmi inteligentní trenér, který ví, co je v daný moment potřeba. Kdy zvýšit hlas nebo kdy si chyby v klidu vyříkat. Nebojí se hrát trochu riskantní, ofenzívní hokej, kdy pět lidí útočí a pět brání. Obrovskou práci ale odvádí celý trenérský štáb, který je tu prakticky od rána do večera. Klobouk dolů.

Foto: David Taneček, ČTK

Erik Hrňa (vpravo) z Třince střílí gól na ledě Hradce Králové, zleva jsou brankář Brandon Maxwell a Petr Zámorský z Hradce Králové.

David Taneček

Jak se vám vůbec v Hradci žije?

Bydlíme v Malšovicích, což je skvělá lokalita. Není tam takové rušno. Otevřeme branku a jsme hned v lese, což je na procházky fantastické. Máme i psa, který se může venku vyběhat. My si zase pěkně vyčistíme hlavu. Hradec je celkově klidnější město, nikam se tu nespěchá, žádné zácpy...

Do rodného Zlína máte i kratší cestu, než tomu bylo z Prahy.

Ano, i když naše slavná D1, to je unikát mezi dálnicemi (úsměv). Ale přestěhovali jsme se do Hradce, máme tady parádní zázemí a ani se moc domů nedostaneme.

V březnu vám přítelkyně Karolína přivedla na svět dceru Lilien. Jak si užíváte roli otce?

Super! Nejlepší, co mě mohlo v životě potkat. Přijdu po tréninku a vidím, jak si malá hraje, usměje se na mě...Když se narodila, přehodnotil jsem i priority. Hokej už není na prvním místě. Když člověk vidí, co má doma za krásu...Tohle je prostě to hlavní.

Lilien je devět měsíců. Hodně vás v noci budí?

Malá je úžasná, od třetího měsíce spí celou noc, takže v tomhle není žádný problém. Musím přítelkyni pochválit. Nastolila pravidla a první dvě noci ji nechala chvilku poplakat. I malá se pak ráno cítí líp. Spí od osmi večer do osmi ráno a když se probudí, je usměvavá. Já ji pak ještě před tréninkem popusinkuju a do haly vyrazím spokojený. (úsměv)

I díky rodinné pohodě jste si po dvouleté odmlce vysloužil reprezentační pozvánku na listopadový turnaj Karjala. Jaký dojem na vás udělal kouč Miloš Říha?

Je to výborný trenér. Stojí za týmem a hráči, které si vybere. Mají jeho důvěru, ať se děje, co se děje. To se mi strašně líbí. Karjalu jsme neodehráli špatně, ale výsledky nám vždycky utekly. Ve druhém turnaji jsme to měli posunout už o stupínek výš, protože jsme byli zvyklí na nové trenéry. Ale bohužel se to nepodařilo. Škoda zápasu se Švédy, kdy jsme hráli o druhé místo, ale v závěru jsme dostali gól a nakonec prohráli. Ale do mistrovství světa máme ještě dost času, aby se to vyladilo.