Článek
„Mrzí mě, že dáme gól do prázdné brány půl minuty před koncem zápasu a z pěti tisíc diváků se dobrá třetina zvedne a odchází z haly. Moc to nechápu," zlobil se reprezentační brankář, který proti Chomutovu předvedl znovu vynikající výkon. Pochytal 32 střel a kapituloval jen dvakrát.
O to více se těšil na tradiční děkovačku s fanoušky. „Opravdu mě mrzí, že těmto divákům nestojí ani hokej, ani naše výhra, ani my samotní za to, aby vydrželi do úplného konce a pak nám zatleskali. Je to škoda," svěřoval se Bartošák na sociální síti.
A důvod úprku fanoušků z haly? U některých zvyk stihnout ne úplně naplněnou tramvaj domů, u jiných naděje, že odjedou z parkoviště dříve, než se výjezdy ucpou. „Chápu, že Patrik a většina hokejistů jezdí domů autem již za klidného provozu, ale měli by si všichni uvědomit, že hokej končí někdy kolem osmé, navíc v neděli. Tramvaje jezdí jednou za 20 minut a dojet domů, tím spíše pokud jedou i přes celou Ostravu, může být cesta i na hodinu. A kolikrát se mi stalo, že jsem se do té tramvaje ani nenarval, jak byla plná," namítl v komentáři na sociální síti Kuba Glofák.
Většina diskutérů ale s Bartošákem souhlasila. „Proč někdo chodí na hokej, když ho nevidí do konce? Zácpy na cestě jsou výmluvy. To je jako jít do kina a nevidět konec filmu! My jezdíme se ženou, s děckama, co chodí do školy, a děkovačku si nenecháme ujit nikdy," napsal pod Bartošákův příspěvek Michal Skoumal.
Vítkovice se v domácí hale potýkají s komornější atmosférou dlouhodobě. Více než fandění je slyšet pískot například po nepovedené přesilovce. Lepší kulisu mají jen zápasy s Třincem či Kometou, kterou doprovází početný dav fanoušků. „Díky všem fanouškům, i těm, kteří odešli třicet vteřin před koncem a ty ušetřené dvě minuty na parkovišti byly zajímavější než to, aby zatleskali svému týmu po vyhraném utkání," napsal dále na sociální síti Bartošák. „Doufám, že nám svým pískotem zase dáte příště vědět, až se nám nebude dařit. I pro vás ten hokej hrajeme. Všem opravdovým fanouškům však patří velké díky," doplnil gólman.