Článek
Nejjednodušším hodnocením, které napadne úplně každého, by bylo, že za všechno může trenér Jandač, protože to prokoučoval. Další část lidí bude říkat, že Sparta má úzký kádr, který nemůže zvládnout náročný program extraligy, Ligy mistrů a Spenglerova poháru. Tohle všechno jsou ale podružné problémy. Trenér vám čtyřikrát neprokoučuje zápas. Čtyřikrát nemáte unavené hráče.
Osobně mám pocit, že Spartě chybí odhodlání vyhrát. Zkusím to popsat na jednoduché věci, kdy dostala úplně stejné góly z prostoru kruhu nejprve od kladenského Plekance a teď od olomouckého Ondruška. Oba to trefili parádně, ale on jim do té střely někdo skočil? Vždyť sparťané museli vidět na videu, že takhle dostali gól od Plekance, tak proč tam teď v Olomouci jeden z beků nelehnul? Proč se tam někdo odhodlaně nevrhne v pokleku, vleže; prostě jakkoliv; aby puk zastavil?
To je pro mě signál, že Sparta sice má skvělé hráče, ale ještě nemá odhodlání vyhrát. Teprve až získá přesvědčení, že hráči udělají úplně všechno, aby vyhráli, pak tuhle černou sérii přeruší a bude mnohem lepší. Je to jen o přístupu hráčů, jestli jsou přesvědčení o tom, že chtějí vyhrát. I když to bude bolet.
Sparta svým divákům na billboardech ráda prezentuje slogany o sparťanském srdci a krvi, ale to přeci musejí prezentovat sami hráči na ledě. Pokud chce Sparta získat titul, bude muset přehodnotit tu základní věc - kolik tomu hráči chtějí obětovat. To nemá s trenérem co dělat. Trenér může na hráče apelovat, což si myslím, že Jandač dělá.
Sparta chce hrát atraktivní hokej a pamatuju si na dřívější Jandačova slova, že v Praze se nemůže hrát špatný hokej, ale naopak aktivní, na který budou chodit lidi. Má trošku pravdu, ale všechno souvisí se vším. Lidi ocení i to, když je mužstvo neústupné.
Jestliže Jandač preferuje technickou hru a nemá v kádru řezníky, kteří podobným kolapsům zabrání, pak je chyba na jeho straně. To je bez debat. Pokud to ti hráči nechtějí udělat, tak je nepřesvědčí. Já v tuhle chvíli hráče, který by skočil do střely, ve Spartě nevidím. Hráči, kteří by to strhli, tam nejsou. A to je každopádně chyba trenéra a manažerů Tona s Hlinkou.
Technicky má Sparta mužstvo super sestavené, podle mě je v tomto ohledu silnější než v minulé sezoně. Hraje výborně ofenzivně, v čele bodování celé soutěže jsou Erik Thorell s Filipem Chlapíkem. Jenže defenzivně to není ono. A defenzíva není jen o gólmanovi a obráncích. Je to o tom za každou cenu zabránit puku dostat se za brankářova záda. A u Sparty to odhodlání absolutně nevidím.
Není náhoda, že úspěšnost oslabení má Sparta jen 71 procent, hůř je na tom už jen Kladno. Na takový klub s takovými hráči to přece není normální?! Nevěřím, že by trenéři neměli taktiku, jak hrát oslabení. Chyba je někde jinde, a to bych se zase opakoval s odhodláním...
Sparta potřebuje zvolit v pravou chvíli tu správnou taktiku. Od toho je tam trenér, který musí nějakým způsobem zastavit hru, i když vedete 3:0. Musí po hloupém gólu reagovat, snažit se s hráči komunikovat a nezůstat stát. Tohle je potřeba udělat hned, jinak dostanete hned další gól.
Je jasné, že když čtyřikrát za sebou ztratíte vyhraný zápas, podepíše se to na vaší psychice. Hráči to mají v hlavách a tím spíš pak budou přicházet větší a větší chyby. V takovém krizovém momentu je to na starších hráčích, které musí trenér poslat na led. Třeba na tři čtyři minuty stáhnout hru jen na dvě zkušené lajny, abyste po obdrženém gólu hned nedostali další.
Sparta tyhle zkušené hráče přeci má. Jedním z nejlepších defenzivních útočníků je Sobotka, který by to měl být schopen na ledě odkoučovat tak, aby spoluhráči přesně věděli, co mají dělat. To samé Horák, i on vidí hru a dokáže ji rychle přečíst.
Jenže najednou to zapadne do módu, kdy si Sparta říká, že vede 3:1 a nic se jí nemůže stát. A nejedou je to 3:2, jste pod tlakem, tečou vám nervy a dostanete další gól.
Milan Antoš
Milan Antoš je bývalý hokejový útočník, dnes spolukomentátor ČT. Dvanáct sezon hrál českou extraligu, nastupoval za Slavii, Plzeň, Jihlavu a za Ústí nad Labem. S Pražany získal v roce 2003 titul a o rok později stříbro, se Západočechy vybojoval v roce 2000 bronz.