Hlavní obsah

Generační talent nesmí reprezentovat. Je to zvrácené, krčí rameny útočník

Narodil se sice v Malmö, kromě švédského pasu ale vlastní i ten dánský. Oba jeho rodiče jsou totiž Dánové, stejně jako celá širší rodina. Doma mluví dánsky a i se za občana tohoto státu považuje. Kvůli přísným regulím Mezinárodní hokejové federace (IIHF) však William von Barnekow Dánsko reprezentovat nemůže. „Je to zvrácené,“ krčí rameny dvaadvacetiletý útočník.

Foto: PETTER ARVIDSON / Bildbyran Photo Agency / Profimedia, Profimedia.cz

William von Barnekow

Článek

Poslední tři sezony pravidelně nastupuje v dresu Malmö ve švédské nejvyšší soutěži, kam se vypracoval z místní juniorky. Před pár dny s áčkem klubu dokonce prodloužil smlouvu až do roku 2027. Von Barnekow zkrátka patří mezi největší dánské talenty, kteří už se navíc dokázali prosadit mezi muži. Dlouhá léta sní, že si za Dánsko zahraje na mistrovství světa, nebo dokonce na olympijských hrách. Jenže má smůlu. A navíc ani vyhlídky do budoucna nejsou moc optimistické.

Pravidla IIHF totiž explicitně říkají, že aby hráč mohl danou zem poprvé reprezentovat, musí mít nejen její občanství, zároveň je třeba splnit další podmínky. Hlavně: mít trvalé bydliště v dané zemi a rovněž působit v ní na klubové úrovni dvě sezony v řadě.

Foto: CHRISTIAN ÖRNBERG / Bildbyran Photo Agency / Profimedia, Profimedia.cz

Útočník Malmö William von Barnekow

Je pochopitelné, proč IIHF takové pravidlo zavedla. Nechce, aby reprezentační výběry verbovaly cizince bez jakékoliv vazby a vztahu k dané zemi. Ovšem zrovna Von Barnekow na to hodně doplácí.

„Musím říct, že pravidla jsou zvláštní. Chápal bych, kdyby existovali hráči, kteří nemají vůbec žádné spojení s nějakou zemí. Ale teď stačí, že hráč je v dané lize dva roky a pak má větší způsobilost hrát v národním týmu než já, dánský občan. Podivné!“ čílí se Von Barnekow v rozhovoru pro švédský list Expressen.

„Ale já jsem Dán! Oba moji rodiče jsou dánští občané. Narodil jsem se ve Švédsku, ale dostal jsem dánský pas a švédským občanem jsem se stal až zhruba ve 14 letech,“ vysvětluje svou situaci.

Reprezentovat Dánsko by přitom považoval za čest. Jenže už když věkem spadal do juniorské kategorie a řešila se možnost jeho startu na MS dvacítek, dostal stejnou zamítavou odpověď jako nyní.

„Vlastně je to zvrácené. Oba rodiče jsou Dánové, doma mluvíme pouze dánsky a celá rodina je dánská. V Malmö třeba se spoluhráčem Matiasem Lassenem taky mluvíme dánsky. Celý život prostě mluvím dánsky. Tak proč bych nemohl hrát v národním týmu, který je můj?“ nerozumí nastoleným pravidlům.

Však i kouč dánského nároďáku Mikael Gath se nedávno nechal slyšet, že Von Barnekow by byl pro jeho tým zajímavý. Musí si ale nechat zajít chuť.

Leda že by Von Barnekow dobrovolně přibrzdil svou hokejovou kariéru a na dva roky vyměnil švédskou ligu za tu dánskou…

„To se nestane. Možná kdybych byl na konci kariéry. Ale ne teď… Opravdu je to zvrácené. Jako Dán mám všechny předpoklady, ale v dánském národním týmu hrát nemohu. Vždycky jsem fandil Dánsku při mezinárodních fotbalových zápasech. Je smutné, že já za něj hokej hrát nemůžu,“ znovu si posteskne William von Barnekow.

Český hokej řešil letos v únoru podobný případ, když předchůdce Jiřího Šlégra ve funkci generálního manažera nároďáku Petr Nedvěd zjišťoval, zdali by za českou reprezentaci nemohl hrát kanadský obránce John Ludvig. Toho času hráč Colorada se totiž narodil v Liberci a i jeho rodiče jsou Češi. Reakce IIHF byla stejná jako nyní u Von Barnekowa.

„John Ludvig aktuálně nemůže reprezentovat ČR. Musí splnit podmínku IIHF hrát dva roky v české soutěži. Občanství není dostačující podmínka. Jediný, kdo to může změnit, je sám hráč, přestupem do Česka,“ vysvětloval tehdy na síti X prezident Českého hokeje Alois Hadamczik.