Článek
Od léta působíte v ruské Ufě, je to velká změna proti angažmá ve švédské Moře?
Velká. Hokej je rychlejší, hráči jsou šikovnější s pukem, je radost s nimi hrát.
A mimo hokej?
To zázemí je neskutečné, to jsem ještě nikde nezažil. Je vidět, že tam je strašně peněz.
Takže si užíváte přepychu?
Dá se to tak říct. Pořád se o nás starají, abychom byli zdraví a nic nám nechybělo. Ale týká se to věcí kolem hokeje, mimo stadión stejně na nějaké večeře není čas. Pořád se lítá na zápasy, nebo jsme na báze.
Při těch nadstandardních podmínkách se ale asi od hráčů hodně očekává.
To ano. Kdyby se nedařilo, ani si raději nepředstavuji, co by se dělo. Před sezónou řekli, že cíl je vyhrát finále. Ale v týmu jsou vynikající hráči, tak to nikoho nepřekvapilo.
Ufa ruskou ligu vede, takže vedení zatím nemá ke znepokojení důvod.
Chce se po nás, abychom vítězili pořád. I když vyhrajeme pět zápasů a pak jeden prohrajeme, hned je zle. Tlak na hráče je velký, v kádru je pět a půl pětky a každý chce hrát.
Hodně vám pomáhají čeští spoluhráči Michal Mikeska a Radek Philipp?
Strašně moc. Já jsem už ruštinu ve škole nestihl, takže jsem zpočátku vůbec nerozuměl a potřeboval jsem sehnat byt, zajít do banky... To všechno mi zařizovali oni.
Michal Mikeska během minulé sezóny říkal, že s Radkem Philippem po vítězných zápasech na domácím ledě skáčou po ledě šipky pro diváky. Přidal jste se?
Jo, skáču s nimi. Je vidět, že lidi mají tu show rádi.
A Rusové se nepřidají?
Kdepak, ti určitě ne. Oni to neznají, pořád se diví, co to děláme. Už jsme to ale trochu omezili, aby z toho nebyly nějaké problémy.
Už v Ufě udeřily mrazy?
Když jsem odlítal, bylo tam stejně jako v Praze. Ale teď mi volal Radek Philipp, že už sněží.
