Článek
Vedla vás možnost hrát za národní tým k tomu, že jste se za oceánem rozhodl už nečekat na šanci?
Rangers mě poslali na farmu do Hartfordu, jenže jsem tam byl až jako sedmý obránce a od začátku cítil, že je něco špatně. Z prvních dvaceti zápasů jsem měl tak tři čtyři s normálním vytížením. Trenér mě moc na led neposílal, a když jsme si spolu sedli, tak mi na rovinu řekl, že sází na jiné beky. V tu chvíli jsem neviděl důvod tam pokračovat.
Nezavřel jste si tím dveře do NHL?
Nevím, Rangers na mě mají práva, ale mně se nechtělo tam jen trénovat na farmě ve čtvrté lajně a dívat se, jak ostatní kluci hrají. Beru to jako dobrou zkušenost, aspoň jsem poznal, jak tam fungují. Prostě mi to nevyšlo, trenér moji hru neměl rád, asi jsem byl na něj moc ofenzívní.
Když jste si začal hledat nové angažmá, bylo první volbou Örebro, kde jste dokončil minulou sezónu?
Variant bylo víc, ozval se i Zlín, ale já věděl, že v Örebro to může být zase fajn. Nějak mě to tam táhlo zpátky. Všechny lidi jsem znal, měl osahané i prostředí, a když to tam bylo dobré předtím, nebyl důvod něco změnit. Najel jsem zpátky do starých kolejí.
Úplně ve všem? Máte třeba i stejný byt?
Bydliště je vlastně jediná věc, kterou jsem musel změnit. Můj předchozí byt dali už někomu jinému, ale jsem asi jen o dvě stě metrů dál, takže v pohodě. Jen si ještě pořád zvykám, jak Švédové berou všechno pozitivně. Když jsme prohráli 2:8 s posledním celkem tabulky, oni na tom hledali jen plusy, i když někdy by možná bylo potřeba i zařvat.
Jinak se naplnila vaše očekávání?
Rozhodně. Loni jsme sice jako mužstvo šlapali víc, hráli jsme v podstatě celou sezónu nahoře, kdežto letos jsme až desátí. Pád do baráže ale nehrozí, spíš se ještě díváme nahoru, jestli v těch zbývajících deseti zápasech neurveme play off. Z osobního hlediska si nemůžu na nic stěžovat, dostávám hodně prostoru.
Hrajete si to svoje?
Ve Švédsku se víc drží puk. Od obránců se chce, aby tvořili hru, a to mi sedí. Je možné, že přesně styl švédské ligy jsem hledal. Na farmě v zámoří po mně chtěli jen vyhazovat puky, ale já to neměl zažité.
Jak přijala navrátilce kabina?
Jako bych ani neodešel. Je nás tam hodně cizinců, takže se dost mluví anglicky a nehrozí tak jazyková bariéra. Když za nás hrál ještě Kuba Petružálek, v šatně zněla dokonce česká muzika. On nikoho k hudbě nepustil, ale ostatním klukům se naše písničky asi líbily, protože nikdo nic neříkal. Po jeho odchodu to ale převzali Švédové.
Jak ve Švédsku vnímáte velký nárůst počtu uprchlíků?
Tím jsem byl hodně překvapený. Loni jsem nepotkal jediného, teď je jich tam na ulicích opravdu dost. Dáváme si větší pozor. Posedávají různě ve fastfoodech a přítelkyni nechci mezi ně pouštět samotnou, protože když jich tam sedí patnáct dvacet, tak má trošku strach. Myslím, že i Švédům to vadí, ale v duchu svého naturelu se to snaží nebrat negativně.
