Česko - Rusko 2:1Vítězná tečka hokejistů. Dali alespoň dva góly, na skalp Ruska stačily

Poslední zápas přitáhl do hlediště velmi slušnou návštěvu a přes sedm tisíc diváků se bouřlivým skandováním snažilo hokejisty vyhecovat k lepšímu hernímu projevu. Dobrým pohybem v úvodu si reprezentanti vynutili ruské fauly, jenže tři přesilovky během deset minut vyzněly hodně planě. Nepřinesly žádné výrazné ohrožení Košečkina v brance sborné.

České potíže v koncovce z předchozích soubojů se Švédy a Finy přetrvávaly, chyběl klid při střelbě a náznaky přečíslení, do nichž se mužstvo přece jen dostalo, opakovaně kazila špatná finální přihrávka. Na hráčích bylo zjevné, že pod tíhou všeho mají problém zachovat klidnou hlavu a vyřešit situaci tak, jak by si vyžadovalo naplnění gólové touhy.

Rusové sice čelili střelecké převaze národního týmu, ale dlouho to pro ně nebezpečné nebylo, takže sami začínali podnikat nebezpečné útočné výpady. Nejlepší odpovědí na takovou snahu soupeře byl domácí gól ve 24. minutě. Červenka zahrozil z levé strany, kde ho sice nadvakrát vychytal Košečkin, český útočník ale bleskově objel ruskou klec a puk se k němu od Jana Kováře ještě vrátil. Pak už neměl problém zasunout do opuštěné branky hostů.

Vedoucím gólem přece jen uklidnění reprezentanti pak dokázali svým hokejem diváky bavit a do potíží je nedostala ani některá vyloučení. Jenže patnáct vteřin před koncem druhé třetiny přišel ruský úder. Před brankou obránci nepokrytý Averin zblízka překonal Kováře.

Za nerozhodného stavu 1:1 se tak české mužstvo muselo ve třetím dějství znovu zakousnout do soupeře. Jenže s tím se Rusové nehodlali smířit, a tak se na ledě rozpoutala nefalšovaná bitva. Oba celky se v ní snažily strhnout vedení na svou stranu.

Šest minut a 45 vteřin před koncem se to přece jen povedlo domácím. Petružálek na útočné modré čáře zachytil puk při ruské rozehrávce, kousek popojel a pohotově střelou zápěstí, na vyrážečku propálil Košečkina. Chybující Kuzněcov se jen vyděšeně chytil za hlavu.

Zbývající část utkání odehrálo národní mužstvo dobře takticky, nic vážného nedovolilo soupeři ani při jeho power play a nakonec si užilo s diváky radost z vítězství.

„Konečně mužstvo dostalo nějakou odměnu za tu dřinu, kterou celý turnaj odvádělo. Za žádného stavu tady mužstvo neskládalo zbraně a ukázalo charakter, toho si vážím. Přece jen se zlepšilo i pojetí hry v koncovce," říkal po vydřené výhře trenér Alois Hadamczik.