Článek
Hodně jste se na návrat do národního týmu těšil?
Moc, vždyť za poslední roky to pro mě byla nejdelší reprezentační pauza. Ale docela jsem uvítal, že jsem si mohl trošku odpočinout, protože v klubu jsem byl hodně vytěžovaný. Ale teď se těším na kluky, hodně z nich jsem dlouho neviděl. Třeba Petra Čáslavu nebo Rosťu Kleslu, se kterým jsem hrál v Columbusu a teď jsem ho neviděl spoustu let.
Kontinentální liga se nepřerušuje, nedělali vám v Jaroslavli s propustkou problémy?
Dělali, do poslední chvíle se nevědělo, jestli zůstanu, nebo odletím za reprezentací. Prezident klubu vůbec nechtěl slyšet o tom, že by mě pustili. Chtěl mít mužstvo pohromadě, protože v úterý hrajeme na CSKA, což je pro nás prestižní a hodně důležitý zápas. Takže jsem to na jednu stranu chápal.
Nesnažil jste se vedení klubu přesvědčit argumentem, že CSKA zase bude scházet obránce Ondřej Němec, který rovněž obdržel reprezentační pozvánku?
To jsem jim říkal hned jako první věc. Ale nějak na to neslyšeli a byly z toho trošku tahanice.
Nepříjemné?
Hlavně kvůli tomu, že to chtěli nechat vyřešit mě, místo toho, aby to udělali sami. Musel jsem jim vysvětlit, že trenér (Růžička) nechce pro nikoho výjimky a chce mít všechny na srazu 2. února. Jsem rád, že jsme se nakonec dohodli.
Co rozhodlo?
Asi to, že si v Západní konferenci držíme šesté místo a play off by nám nemělo snad uniknout. Samozřejmě by byla jiná situace, kdybychom se plácali na hraně postupu. To by mi reprezentace neprošla, stoprocentně bych musel přijet o dva dny později.
Chtěl jste na sraz přijet za každou cenu i kvůli tomu, že se bojuje o nominaci na světový šampionát?
Nejenom pro mě je zahrát si na domácím mistrovství světa obrovskou motivací. Vím, že další v České republice už nestihnu, takže teď mám poslední šanci. Budu se proti Rusku snažit.
Zápas v Karlových Varech je vyprodán, plno bude i v Praze. Těšíte se na znovu zaplněnou O2 arenu, jak jste ji zažil loni na jaře v dresu Lva při finále KHL s Magnitogorskem?
Vzpomínky to jsou neskutečný. Tu perfektní atmosféru si pořád pamatuju a je škoda, že už ji se Lvem víckrát nezažijeme.
Ani v Jaroslavli si ale nemůžete stěžovat. Jak se vám tam líbí?
Hodně. Příjemně mě překvapilo město, které je krásné. Na každém domácím zápase máme plný barák, je vidět, že hokej je tam sportem číslo jedna. I kvůli tomu, že fotbal ani volejbal se už v Jaroslavli na vrcholové úrovni nehraje.
Stále je ve městě cítit tragédie ze září 2011, při níž zahynul celý tým Lokomotivu včetně Čechů Jana Marka, Josefa Vašíčka a Karla Rachůnka?
Už tolik ne. Při výročí tragédie jsme byli s celým vedením na hřbitově a na kluky si vzpomněli. Mají ve městě obrovský památník, na zimním stadiónu jsou jejich fotky, takže je vidím každý den. Každopádně tohle neštěstí lidi v Jaroslavli ještě víc stmelilo.
Co říkáte na zprávy ruských médií, podle kterých by měla být nadcházející sezóna bez bratislavského Slovanu, jenž má finanční trable?
Byla by to ohromná škoda. Slovan má dobré mužstvo i fanoušky, zvlášť na začátku tam panovala obrovská euforie. Ale krize není jenom na Slovanu, čím dál víc týmů má finanční potíže. Bůhví, jak to bude za pár let s celou KHL vypadat. To teď nikdo neví.
