Článek
Jak prožíváte svůj návrat do národního týmu?
Těšil jsem se moc a jsem zvědavý, jak to bude vypadat, když skočím z ligové na tu nejvyšší úroveň. Přece jen jsem na mezistátní scéně půldruhé sezony nehrál a ukáže se, jestli jsem za tu dobu spíš zestárnul a třeba ztratil rychlost, nebo herně zraju a obohatily mě zkušenosti.
Z hlediska statistických čísel se zdáte být ve formě, ale jde i o váš vnitřní pocit?
Hokejem se v pardubickém dresu hodně bavím, teď se ale ukáže, jak obstojím v rychlejším a kvalitnější levelu hry. Na úterním tréninku jsem byl v lajně s Tomášem Zohornou, s nímž si vyhovíme i v Dynamu, a dostali jsme k sobě Stráňu (Matěj Stránský), což je klasický střelec.
Jste připraveni na to, že právě od vašeho útoku se čeká výraznější produktivita?
Jasně, známe svou roli. Všem nám je přes třicet, patříme mezi nejstarší hráče týmu, i když já osobně se na to necítím. Lídrem se na takovém turnaji může stát každý, v kabině i na ledě bychom měli mít slovo a ukázat zkušenost i jít příkladem.
Když jste delší dobu v reprezentaci chyběl, sledoval jste její vystoupení v televizi?
To bych lhal, kdybych tvrdil, že každou volnou chvilku věnuji v televizi hokeji. Spíš s ohledem na manželku koukám na ČT24 (Klára Radilová je redaktorkou zpravodajství - pozn. red.). Sledoval jsem ale poctivě hokejové mistrovství světa v Tampere, z minulého turnaje na Karjale jsem však viděl jen část zápasu se Švédy.
Poprvé si zahrajete pod trenérem Kari Jalonenem. Jakým dojmem na vás působí?
Jako profesionál, který ale umí nastolit v mužstvu pohodovou atmosféru. Pohodová atmosféra, Neřve se tady, první trénink krátký a svižný. Žádný jazykový problém nenastává, víc se ale o trenérovi i nás samotných pozná až při zápase.
Lukáš Radil na tréninku hokejové reprezentace před Švýcarskými hrami.
Co vůbec od Švýcarských hokejových her očekáváte?
Bude to těžká prověrka, první dva zápasy hrajeme v Helsinkách a Fribourgu proti domácím celkům, v neděli před Švédy budeme mít sotva sedmnáct hodin na regeneraci. V prosincovém termínu jede reprezentace do Švýcarska poprvé, za mě osobně docela příjemná náhrada za předvánoční promrzlou Moskvu.
S Pardubicemi jste ale vyhráli jediné ze čtyř extraligových prosincových utkání, můžete v reprezentaci přijít na jiné myšlenky?
Někdy to může být příjemná změna, když nastalo v klubu slabší období. Všichni ale víme, že výkony nemohou být jen přímka nahoru, ale spíš sinusoida a teď jde o to, abychom tu křivku co nejdřív srovnali. Jak se mezi hokejisty říká, nejsme kapela, abychom pořád vyhrávali, i když bychom si to určitě všichni přáli.
Najdete na těch nezdarech i něco pozitivního?
Možná je i dobře, že se něco zaseklo. Po dlouhé vítězné šňůře třinácti zápasů jsme možná měli pocit, že už to půjde všechno samo a lehce. Sice nám to na ledě do sebe fajn zapadalo, musíme si ale přiznat, že některá utkání jsme uhráli s velkým dílem štěstí. Nebude to úplně lehké kolem Vánoc zase nastartovat.
Navíc se budete muset obejít bez trenéra Radima Rulíka, který odjel do Halifaxu na MS do 20 let. Máte z toho obavu?
Věřím, že se to nějak zásadně neprojeví. Asistenti Marek Zadina a Ríša Král dokáží vládnout pevnou rukou. Kolem Vánoc nás čeká značná porce zápasů a určitě by se nám vymstilo hrát lehkovážně, že odjel kouč. Navíc důležitá bude aktuální forma, což není ani tolik o trenérech, ale spíš o nás, co jsme v dresech na ledě. Zatím ani není tak důležité, jestli jsme v tabulce první nebo druzí. Prezidentský pohár pro vítěze základní části je pěkná věc, ale za něj nás vedení klubu po zádech plácat asi nebude. Nám jde o jinou trofej, která se dává až za play off.
