Článek
Nikdo další se nepřidal. „Je rozhodně málo, aby se za tři zápasy prosadila jen dvojice hráčů. Od ostatních reprezentantů jsem čekal daleko víc," říkal zklamaně trenér Filip Pešán. „Je pěkné dát třikrát po sobě gól, ale když je to z pohledu výsledku k ničemu, pocity jsou na prd," mínil Gulaš.
Po nezvládnutém souboji s Ruskem šel národní tým v neděli na Švédy s velkou touhou odstranit dosavadní rozpaky z vlastních výkonů. „Ke konci nám ale došla šťáva. Vymlouvat se na to, že soupeř v sobotu nehráli a my měli jen sedmnáct hodin mezi zápasy, nemá smysl, i když to bylo zřejmě znát," doplňoval pětatřicetiletý budějovický útočník.
Emil Petterson a Pontus Holmberg slaví gól v české síti.
Trpělivost už došla legionáři ze švýcarského Zugu, jenž měl zase na dresu céčko. „Většinou první gól určí ráz zápasu, jenže ten jsme nikdy nedali. Zdá se mi, že si tady furt něco nalháváme. Už toho mám vážně dost, než abych se utěšoval, že můj gól stačil na chvíli na vedení. Podívejme se pravdě do očí, byli jsme na turnaji jasně nejhorší a dokud si nepřestaneme lhát, že hrajeme dobře, tak se nikam nepohneme," říkal rozezleně Kovář.
Hráči sami dobře cítí, že na soupeře nestačí. „Kritiků se teď ozve asi dost, ale já jsem hráč, který přijel na repre s úmyslem dělat co nejlepší práci. Už toho před sebou asi moc nemám, proto ani nechci víc hodnotit. Máme sice nějaké své myšlenky, které ale určitě nebudu ventilovat ven, vysvětlení ať udělá někdo jiný," prohlásil Gulaš, jehož dělí jediná trefa od vstupu do Klubu hokejových střelců za 250 branek v součtu z domácí soutěže a reprezentace.
