Česko - Švédsko 0:3Na hokejisty doléhá gólové zoufalství, proti Švédům nedokázali vůbec skórovat

Do sestavy národního týmu promluvily zdravotní potíže některých útočníků. Hubáčka nepustila do zápasu bolavá záda, autora jediné branky proti Finům Irgla zase střevní viróza. Kromě druhé lajny tak všechny formace doznaly změn a naskočit musel i jen pár hodin před zápasem povolaný Birner. Byl zařazen do Novotného útoku, kteří tak tvořili výhradně pražští Lvi.

Reprezentanti začali hodně aktivně, tlačili se před branku a jen v první třetině poslali sedmnáct střel na Karlssona, jenže taková převaha byla českému týmu k ničemu. Po dvaceti minutách prohrával 0:2, soupeř měl totiž dvě přesilovky a obě velmi rychle využil. Navíc po úplně totožné nacvičené akci.

Ať už seděl na trestné lavici Zámorský nebo Koukal, Švédové nevymýšleli nic složitého a vystačili si s klasickým vzorcem pro početní výhodu. Jeden ze šesti letošních mistrů světa v sestavě hostů Hjalmarsson přitom nahazoval puk na Aslunda, jímž tečovaný kotouč si pokaždé našel cestu do sítě nad Kovářovým ramenem.

Ani za nepříznivého stavu 0:2 české mužstvo neskládalo zbraně, jenže naráželo na pečlivou švédskou obranu, která začínala už od středního pásma. Střelba v podání národního týmu byla častá, ale málo nebezpečná. Karlsson si tak bez výraznějších potíží přispal přesně čtyřicítku zásahů, ale těch těžkých bylo skutečně minimum. Daleko víc se zaskvěl ve druhé části jeho protějšek Kovář, ať už zůstal tváři v tvář Klasenovi, Ullströmovi či Axelssonovi.

Českou slabinou zůstávala koncovka, navíc při Barinkově střele se puk jen otřel o tyčku.

"Je to už s góly trochu obehraná pohádka. Hráči dělají věci, které po nich chceme, jenže se jim nedačí puk dostat do branky. Kdyby se to povedlo, určitě by se celému týmu ulevilo, takhle už někdy začnete pochybovat," přiznal asistent trenéra František Musil.

Na třetí dvacetiminutovku začal trenér Hadamczik míchat sestavou, mladíček Holík se objevil v prvním útoku s Červenkou a Vondrkou. Ani taková změna ale efekt nenesla, stále obtížněji se reprezentanti dostávali před švédskou svatyni a gólová nemohoucnost na ně působil jako morová nákaza.

Čtyři a půl tisíce diváků hladových po brance toužebně skandovalo: Alespoň jeden, jenže dopřáno jim ani to nebylo. Naopak 103 vteřin před koncem, při poněkud zoufalé power play domácích, trefil opuštěnou českou branku zdálky Persson.

"Těžko ale v kabině něco někomu vyčítat, kromě těch gólů. Rozhodující nakonec byly ty švédské přesilovky, za ně jim musíme dát kredit. Prostě je umí a byly jako přes kopírák," doplnil Musil.