Článek
"Těším se hodně, jde o první zápas v národním týmu. Doufal jsem, že po návratu dostanu šanci. Je super, že po těch letech v Americe mě trenér vybral a můžu se do nároďáku podívat. Znám tu prakticky všechny kluky, různě jsme se potkávali, rád je zase vidím. Hrozně se těším, až začne první zápas a konečně si za národní tým zahraju," řekl dnes v on-line rozhovoru Mašín, jenž v zámoří působil od sezony 2014/15.
Po dvou ročnících v juniorské OHL strávil čtyři sezony v týmu Syracuse Crunch v AHL, příležitosti mezi elitou v NHL se ale nedočkal a vypršela mu smlouva s Tampou, posledním vítězem Stanley Cupu. "Určitě mě to mrzí, ale už jsem byl docela dlouho na farmě a chtěl jsem změnu. Věřím, že jsem udělal ve správný čas dobrý krok, který mi třeba může i pomoct víc k NHL. Nebudu tam furt zakopaný v AHL, třeba si mě takhle víc všimnou," uvedl.
Připustil, že jeho rozhodování ovlivnila i současná nelehká doba a celosvětový boj s pandemií koronaviru, která výrazně narušila chod NHL. "Určitě i to jsem zohlednil. Ale já chtěl každopádně zkusit něco nového, protože i když jsem měl povedené sezony a furt mi říkali, že šance přijde, tak nikdy nepřišla. Tampa jela furt na pohár a měla hodně obránců s jednocestnými smlouvami... Chtěl jsem už zkrátka změnu," řekl Mašín.
Přechod do Evropy mu nedělal problém. "V Chabarovsku máme stejné hřiště jako v Americe. Hokej není tak tvrdý, ale o něco techničtější. Nelítá se tam po ledě jako v Americe. Zatím mi to docela vyhovuje," porovnával.
"Snažím se hrát pořád svůj hokej, tedy hlavně dobře dozadu, ale taky podporovat útok. V Tampě chtěli hlavně dozadu, teď ale hraju i přesilovku a dostávám hodně času na ledě. Mám průměr kolem 23 minut za zápas, což je super," pochvaloval si Mašín, jenž si za 15 zápasů připsal gól a čtyři nahrávky.
V týmu je navíc součástí menší české kolonie. Barvy Amuru hájí i bratři Hynek a Tomáš Zohornové či Michal Jordán. "Kluci mi hrozně pomohli, hlavně ze začátku. Všichni se starali, abych si našel ubytování, poradili restaurace, kam se jít najíst, překládali mi hodně věcí, co jsem nerozuměl třeba od trenéra. Určitě bylo super, že jsem tam nebyl sám."
Pomoc se hodila i s ruštinou. "Měl jsem ji dva roky na základce, takže azbukou si něco přečtu, i když občas nevím, co to znamená. Jeden asistent trenéra umí anglicky, takže s ním občas něco konzultuju, ale víc se ptám kluků. Hrál jsem teď s Michalem nějakou dobu, tak se ptám jeho nebo i kluků Zohornových, co trenér říkal. Já zkouším v kabině mluvit trochu rusky, ostatní na mě zase anglicky, nějak to zvládáme," řekl Mašín.
V Chabarovsku je spokojený i po stránce osobního života. "Bydlím pár metrů od stadionu, je tam možnost dát si velmi dobré jídlo a zatím se mi tam opravdu hodně líbí. Je to trošku jiná mentalita než v Americe, ale zvykám si," podotkl Mašín.
"Byl jsem docela překvapený, jak to tam všechno funguje. Rozdíl je v těch přeletech. Máme to daleko, vždy hrajeme čtyři zápasy doma a čtyři venku. Na farmě v zámoří se jezdilo tak nějak okolo a bylo to do pěti šesti hodin, tady jsme třeba do Petrohradu letěli přes jedenáct hodin. A taky ta změna času. Chabarovsk je o sedm hodin jinde než Moskva, takže s tím se ještě srovnávám," uvedl Mašín.
I v tomto ohledu si ale našel svou cestu. "Zkouším držet spíš ten moskevský čas. Ne tedy úplně, ale trošku ano. Chodím spát déle a později vstanu. Tréninky máme spíš odpoledne, takže vstanu, dám si jídlo a jdu na trénink," přiblížil Mašín.