Flek měl dvakrát smůlu a byl z toho na oběšení. Na třetí pokus už mu debut vyjde

„Měl jsem to už v hlavě, že mě opakovaně z nominace vyřadily zdravotní problémy, ale naštěstí to do třetice konečně vyšlo," hlásí útočník, jehož přepadaly myšlenky, jestli mu je reprezentační dres vůbec souzený. „Zvlášť před prosincovým turnajem v Rusku, když mi při posledním střídání proti Liberci přisedli koleno. Druhý den ráno jsem měl jet na sraz, jenže jsem se nepostavil na nohu. To jsem byl tehdy fakt na oběšení," přiznává.

Nechtěl mít na sobě ale nálepku smolaře. „Musel jsem to vzít tak, jak to bylo. Nechtěl jsem se v tom utápět, spíš jsem se snažil makat a říct si svými výkony o další šanci," říká. Že si na něj trenér Říha vzpomněl i potřetí, tím Fleka ohromně potěšil. „Té důvěry kouče si vážím. Pro mě jde o splněný sen, jsem vděčný za jakoukoli příležitost," dodává křídelník menšího vzrůstu, ale šikovný na puku a výborný bruslař.

Do poslední chvíle se bál, že by se ještě něco mohlo zase stát. „Doma mi před cestou na první trénink do Edenu všichni kladli na srdce, ať jedu opatrně a nehodím auto někde na boudu, když jsem konečně vydržel zdravý při hokeji," usmívá se Flek, kterého uklidnilo až to, žese  ve středu večer už po tréninku ve Stockholmu objevil v sestavě.

V unikátní hale Globen si zahraje poprvé v životě. „Těším se a nechci podlehnout přehnané nervozitě," tvrdí Flek a je vděčný za podporu od zkušených spoluhráčů. „Bavil jsem se po ranním rozbruslení se Zaťou (Zaťovič) a Kovárnou (Kovář) a oba mi říkali, hlavně ať nejsem nervózní, protože pak se člověk bojí na ledě něco udělat. Ať zapomenu na strach a hraju, na co jsem zvyklý," líčí. „Všichni moji blízcí, ať už přítelkyně či mamka s taťkou, už ve čtvrtek od rána podávali informace, že se půjdou někam koukat na televizi," dodává Flek.

Přestože je v reprezentaci nováčkem, potkal v šatně vesměs známé tváře. „Spoustu kluků potkávám jako soupeře v extralize, navíc s Kubou Jeřábkem se známe ještě z Plzně, kde jsme spolu působili jako mladí. V dorostu jsem jednu chvíli úplně přestal s hokejem, ale pak se mi to povedlo zase nakopnout. Ohromně mně pak pomohlo, když jsme s karlovarskou juniorkou hráli ruskou soutěž, tam to byl jiný level a z toho herního zlepšení těžím dodnes," uvažuje Flek, jenž v Karlových Varech prožívá životní sezonu.

S bilancí 13+21 vévodí kanadskému bodování v klubu. „Daří se mi, i týmové jsme nad očekáváním, tak snad to vydrží i do finální fáze extraligy," uvažuje. Tuší, že příspěvek do klubové kasy za reprezentační debut asi nebude zrovna nejlevnější. "Pokladník Venca Skuhravý si taxy určuje i podle toho, jak se vyspí, ale počítám, že to malá suma nebude. Vlastně pro mě bude radost to zaplatit," míní Flek.

Jasno má i v tom, s čím by se chtěl ze Stockholmu v neděli vrátit. „S prvním místem, vždycky mám ty nejvyšší cíle. Chtěl bych se vrátit jak s týmovým úspěchem, což pro mě bude první místo, tak i s dobrým pocitem, že jsem předvedl kvalitní hru a že moje poprvé nebylo zároveň i naposledy," uvažuje Flek.