Článek
Co se děje s vámi i s mužstvem?
Je to docela paradox. Když jsem se na startu soutěže herně moc dobře necítil a přivykal netradičnímu systému, v němž jako křídlo jen napadám nebo nahazuju puky, tak jsem kanadské body sbíral. Teď se můj projev zlepšil, bohužel bodově je to bída a hlavně na celém týmu leží deka.
V produktivitě máte bilanci 6+5, ale poslední dva týdny jste zapsal jen gól a asistenci.
No právě. Mám nejvíc střel ze všech hokejistů v lize a do šancí se dostávám každý zápas, bohužel, doplácím na splašené ruce. Jako ofenzivní hráč chci dávat góly a svazuje mě, že se to nedaří. Vlastní zbrklostí zahodím i střely do prázdné branky.
Je pro vás v týmu velkou pomocí český spoluhráč Michael Špaček?
Jsme dobří kamarádi už od třinácti let a je skvělé, že jsme se mohli potkat v jednom klubu. Pár zápasů jsme spolu i hráli v útoku, pak nás ale trenér rozdělil. Českou kolonii ale netvoříme, i když manželka si rozumí se Špáčovou přítelkyní a tráví spolu hodně času.
Jak se vám s rodinou ve Švýcarsku žije?
Je to všechno v pohodě. Ambri je vesnička s pár baráky v kopcích, takže žijeme v Bellinzoně, odkud to mám 40 minut na zimák. S rodinou se nám v té oblasti moc líbí, i když se tam mluví vesměs italsky. Už jsem ale našli i restauraci, kde se dá s číšníkem domluvit anglicky.
Minulou sezonu jste přišel o nominaci na obě vrcholné akce, teď si chcete v reprezentaci spravit chuť?
Nemám bronz z MS, to pro mě bylo obrovské zklamání, ale víc mě štvala neúčast na olympiádě, protože v únoru se mi opravdu dařilo. V květnu po extraligovém play off to bylo z mojí strany úplně ono. Odjel jsem mistrovství s manželkou na dovolenou do Rakouska, vypnul mobil, vyčistil hlavu a jede se dál.