Poruba vládne, přestože je ve vyhnanství. Jsem z toho překvapený, směje se trenér

Z dvaadvaceti utkání z celkových dvaapadesáti v základní části prohráli pouhé dvě. Jeden „doma“ v Kravařích (1:2 po nájezdech s Přerovem) a jednou neuspěli venku (0:3 v Prostějově). „Jsem z toho všeho opravdu překvapený. Ale máme tady v Kravařích nadstandardní podmínky a cítíme se tu už skoro jako doma,“ pousmál se trenér Poruby Jiří Režnar.

„Před sezonou jsme se toho v uvozovkách vyhnanství obávali, ale vytvořili jsme si nějaký vzorec, třeba že suchou přípravu děláme doma v Ostravě a kluci tak nemusí dojíždět za regenerací, a funguje to. Snažíme se prostě cestovat co nejméně,“ sděloval dále 63letý kouč, jehož tým našel dočasný azyl ve dvaadvacet kilometrů vzdálené Buly Aréně.

Porubě těžké podmínky a neustále dojíždění za zápasy až nečekaně svědčí. „Ten tým je poskládaný letos tak, že tvoří opravdu dobrou partu. Někdy tohle zní jako klišé, ale u nás to tak opravdu je. Lukáš Krenželok, Ondra Šedivý, Tomáš Voráček a další jsou místní kluci, kteří už mají něco za sebou. Ale vzali roli, kterou jsme jim dali už v létě a zatím to funguje,“ zdůraznil trenér Poruby.

„Proto je vždy lepší mít v týmu co nejvíce místních hráčů se vztahem ke klubu. Neříkám ale, že kluci odjinud by byli horší, to vůbec ne. Ale když ti místní zahrají špatně, tak musí ze zimáku odejít kanálem, tak je to odjakživa,“ smál se Režnar.

Spolehlivou práci odvádí také gólmanská dvojice Ondřej Bláha a Daniel Dolejš. „S Ďolíkem se opravdu skvěle doplňujeme, navzájem se hecujeme a podporujeme. Od nás, přes obránce až po útočníky to do sebe výborně zapadá. Ale sezona je dlouhá, bude potřeba, aby nám to fungovalo i v dalších měsících,“ řekl pro klubový web po nedávném vítězství nad druhým Vsetínem (3:0) Bláha, jenž v této sezoně ještě nepoznal, jak bolí porážka.

Odchytal jedenáct utkání a vždy slavil vítězství. Pozadu ale nezůstává ani jeho parťák exvítkovický Dolejš. Sice byl u dvou porážek, s procentuální úspěšností blížící se pětadevadesáti procentům je i tak druhý nejlepší za přerovským Michalem Postavou.

„Pro kluky je skvělé, když vědí, že gólman zachytá, když udělají chybu. Když máte strach, že vás brankář nepodrží, tak jen puky odhazujete. To je taky jeden z důvodů, proč jsme tam, kde teď jsme,“ nastínil Režnar.

Domů do porubské Arény se měli Ostravané podle původních plánů vrátit na konci listopadu, mládež ještě o měsíc dříve. Opravy se ale protahují. „Mladí hokejisté už doma jsou, my bychom se měli vrátit na konci roku, nebo po něm. Ale dokud se tak nestane, musíme počítat se vším,“ řekl Režnar.

Třeba i s celou sezonou v Kravařích? „Pro lidi v okolí Kravař jsme určité zpestření. Vůbec poprvé mohou chodit pravidelně na takovou soutěž. Ale my už se těšíme, až se vrátíme domů a naši fandové za námi přijdou do Poruby. Přece jen to mají za námi teď od dost dál,“ řekl porubský trenér.

A věří, že změna domácího prostředí v rozehrané sezoně týmu neublíží. „Aspoň se budeme mít na co vymluvit, kdyby se přestalo dařit, ne?“ žertoval trenér, jenž v minulosti vedl například Znojmo, Vsetín, Opavu, Mladou Boleslav či Havířov, odkud před dvěma lety do Poruby přišel.

„Ono přemýšlet dopředu, jak se krizi vyhnout moc nejde. Nějaké nemoci, zranění jistě přijdou, ale snad nás žádná krize nedostihne. A kdyby přece jen ano, tak věřím, že se z toho rychle dostaneme,“ upozornil Režnar, jenž v minulé sezoně dovedl Porubu ke třetímu místu po základní části. V prvním kole play off ale Ostravané nestačili na Zlín.