Článek
Máte za sebou rok a půl trvající angažmá v kladenském klubu. Co vám nejvíc utkví v paměti?
Za sebe musím říci, že to byla velká zkušenost. Na Kladně se mi neuvěřitelně líbilo. Pro mě to bylo jako v oblacích, ale abych nepřeháněl (úsměv). Myslel jsem si, že vydržím déle. Loňská sezóna fungovala po všech stránkách, prostě profesionalita. Měli jsme skvělé trenéry Miloše Hořavu s Pavlem Paterou a každý ví, jací to jsou odborníci.
Stále vás mrzí, že jste ztroskotali až v baráži o postup do extraligy?
Konečný úspěch byl blízko. Asi to od nás nikdo nečekal, i když jsem věřil v naši sílu i v baráži. Favorizované týmy Litvínova, Jihlavy a Karlových Varů z nás měly respekt. Opravdu nám chyběl kousek, bojovali jsme až do konce. Ale na nic se vymlouvat nebudeme.
Jaké to pro vás bylo hrát s majitelem klubu Jaromírem Jágrem a potom pod jeho dohledem z trenérské lavičky?
Proběhlo to v pohodě. Všichni jsme čekali, jaké to bude. Ale v kabině nebylo poznat, že je Jaromír Jágr jedním z hráčů, a také jeho symbióza s týmem, když stál na střídačce, pracovala bezchybně. Výborně nám radil, nikdo z něj nebyl nervózní.
Kde jste trénoval po ukončení působení na Kladně?
Stal jsem se volným hráčem a hledal jsem si nové angažmá. V Litoměřicích jsme chodili i s dalšími kluky do místního centra v areálu zimního stadiónu. Kladno je pro mě minulostí. Chtěl jsem tam zůstat, bohužel to nevyšlo.
